Utajený život

Opravdu strhující a dojemný příběh fotografa Floriana. Za války ho odboj dostal do Buchenwaldu, po válce se jako fotoreportér ČTK dostal do Německa. Jeho utrpení, pocit viny za smrt blízkých, touha po pomstě a odpuštění....výborně napsaná kniha. "Vzpomínky nebolí míň, když se o nich nemluví. "

Nakonec dost dobré. Jak se mi Esterčini otcové líbili, tak tady jsem nemohla dlouho přijít knize na chuť. Odboj v podobě mladičkého pražského fotografa mi připadal neslaný nemastný až nevěrohodně slabý, a pak po zatčení a mučení následovaly tři děsné roky v Buchenwaldu, takže to dojem nezlepšilo. Ale poválečné roky a náhodné setkání změnilo v životě hlavního hrdiny vše. A nejen jeho životě. Kupodivu mi to připadalo uvěřitelné, všechno konání i pocity. Zločin a trest v jiné podobě. "Vzpomínky nebolí míň, když se o nich nemluví." "Odpuštění nemůže změnit minulost, ale může změnit budoucnost." Osobní poznámka: domnívám se, že se ani od svědků a protagonistů traumatických zážitků (nejen války) nikdy není možné dozvědět vše (ani fakta, tím méně pocity), buď z důvodu právě vědomě násilně potlačovaných vzpomínek, nebo v některých případech z důvodů pocitů (oprávněné) viny. Natož v případech, kdy si dotyční změní identitu, odstěhují se a začnou vést úplně nové (normální) životy... (U nás v rodině se dosud postrádá praděda, z Velké války se nevrátil, žádné informace se nikdy nedostaly k jeho manželce a rodině. ... Pokud zapojím fantazii, tak se okamžitě začne rozvíjet tolik různých příběhů..., pokud tedy nepadl na frontě.)