Třísky svobody

Autora mám ráda, jeho dějepisná osvěta je obdivuhodná. Mám za sebou předchozí tři soubory dějepisných minipovídek (Poznámky k dějinám, 1945, Ostny a oprátky), takže tady vedle chvály cítím přece jen i malinké zklamání. Dřívější minipovídky byly současně jakýmisi minikvízy, které mě bavily; z náznaků se dalo dopředu uhádnout, o jakou osobnost nebo historickou událost se jedná. Tady autor sice formu více méně zachoval, ale ztratila se mi z toho, kromě možnosti hádat, i ta emocionální stránka. Ano, poetický popis reálné, zcela banální situace, předcházející nějakému historickému ději a nakonec jméno, druhá část minipovídky už jen encyklopedické strohé řazení dat. Forma mi tady trošku umořila obsah, škoda, protože všechny popisované události mají potenciál popadnout za srdce… Mě nejvíc oslovila minipovídka z „Akce Kulak“, týká se i mé rodiny, při jejím čtení mi naskakovaly obrazy tak, jak je znám z vyprávění: Náklaďák na dvoře statku s vyskládaným nábytkem na korbě, křik na mou babičku, když si chtěla ještě na poslední chvíli vzít s sebou pár vajec od vlastních slepiček, a jeden soused, který již čekal s krumpáčem u vrat, aby si po odvozu mé babičky a dědečka mohl z předsíně vykopat ty úžasné černobílé kostkované dlaždičky… Nestalo se tak, díky jinému statečnému sousedovi, který zatarasil vchod se slovy, ty dlaždičky odtud půjdou jen přes mou mrtvolu. A opravdu tam zůstaly, až do doby, kdy byl naší rodině statek ve zhuntované podobě po letech navrácen.

Útlá kniha, něco přes 100 stránek, přesto je moc silná jak množstvím stránek, tak obsahem. Všichni většinou známe příběh Milady Horákové, ale těch lidí bylo mnohem, mnohem víc........ Děkuji panu autorovi.