Tři kapitoly

S grácií popsané dno, stylově vybroušené, na závěr trochu repetitivní, ale nevadilo, nechal jsem se pohltit Hradeckého světem.

Vybrat si autora a jeho knihu je časová investice. V případě Hradeckého to na první pohled vypadá nevinně. 168 stran. Vkusná typografie obálky. Jenže pak to otevřete a už ten porno přebal vám řekne, hele, něco bude jinak. Text je hutnější, než moje káva... a to je co říct. 'Dumdum' trefil pointou, 'Výlety s otcem' byly myšmaš všeho, ve kterém jsem se ztratil a 'Vikštejn' se dál topí v nastavené hutnosti, jako když necháte dojíždět nějakou omáčku, aby se provařila. Hradecký mi v tomhle připomněl Kahudu, je to, sociálně, myšlením, člověk z řad lidu, ale zároveň mající přehled. Líbí se mi a fandím tuzemským autorům, co nejsou jen nudní akademici, kteří píšou podle učebnice a kterýma jsou přecpaný knihkupectví. Hradecký si je vědom svých schopností a nemůžu říct, že by to byl úplně můj šálek, ale lyrické kvality, hraní s textem a silný styl jsou přítomné. So, go go!