The Thousand Autumns of Jacob de Zoet

Japonsko na přelomu dvou století. Zahalené v deštích, horku a uzavřenosti. Protokol a předpisy jsou všudypřítomné. Dedžima je jediné místo střetu japonského a evropského světa. Leží za branami říše a její obyvatelé jsou odkázáni na japonské překladatele, úředníky a špehy. Holandská východoindická společnost spěje nezadržitelně k zániku a její zaměstnanci se snaží na ní přiživit, co to jen jde. Japonský svět je již dvě století zakonzervovaný, evropský se překotně mění. Jacob de Zoet má strávit v Dedžimě rok, který se ale významně protáhne. Pozná vzdělanou japonskou dívku Orito Aibagawa a i když ví, že navázat s ní vztah je téměř nemožné, stejně se svým citům neubrání. Nemůže se nepokusit. Ale Orito zmizí proti své vůli v podivném klášteře knížete opata Enomota, jehož schopnosti, dlouhověkost a kontakty vyvolávají spoustu otázek a ještě více obav. Je nutné se vypořádat také s nečekaných příchodem Angličanů. Je nutné se vypořádat s vlastními pochybnostmi, vinami, nenaplněným touhami a ztrátami. Jacob celý život ztrácí to, co miluje. Nebo to vůbec nedostane. Je to bolavé. Je to krásné. "Oheň stravuje dřevo a čas stravuje nás" - str. 193

Krásný historický román, který není určen netrpělivému čtenáři. Co mi kniha dala Kniha mi poskytla přesně to, co od literatury očekávám: okouzlení textem, zaujetí příběhem a působivým vyobrazením míst a charakterů postav, obohacením o informace, které jsem do té doby neznal, vzbuzením emocí a přemýšlením nad podstatným. Poznámky ke knize - rozhodně je to jiná kniha než Hybatelé nebo Atlas mraků - obzvlášť působivý umí Mitchell být při líčení bolesti a nechutností - dějový oblouk začíná u Oriko a končí u Oriko - do kontrastu ke krásnému a vznešenému Mitchell rád dává nízké a ošklivé - kontrast mezi Holanďany (rozuměj Zápaďany) a Japonci nemůže být větší a přesto základní lidské vlastnosti jsou stejné - odvaha, strach, láska, nenávist, hamižnost, přátelství, zrada, moc, korupce. - vedle Japonců působí Evropané jako barbaři. Špinaví, hrubí, opilí, lačnící jen po penězích. Přesto to jsou Evropané, kteří přivážejí pokrok, vědu, medicínu a vývoj. - některá místa v textu jsou až básnicky působivá