The Things We Water

Mariana Zapata je moje TOP strop autorka a když jsem zjistila, že má vycházet další kniha, ovšem tentokrát jiný žánr, trošku jsem se lekla, ale zároveň byla zvědavá. A jak to dopadlo? Rozhodně lépe, než jsem čekala. Primárně jde totiž opět o tu romantickou slooow burn linku a fantasy prvky jsou spíš na zpestření, řekla bych. Příběh se odehrává v reálném světě, ale exitují v něm různé mýtické bytosti a magie. Můžete narazit na vlkodlaka ale třeba i trpaslíky. Propracovaný svět, akční boje a podobně jako je u klasických romantasy zvykem, tady nenajdete, jde opravdu o pohodové čtení s občasným dramíčkem i dojemnými momenty. V jedné takové scéne jsem měla ale srdce až v krku. Ranč, kde je Nina nucena najít útočiště, nejdřív působí trošku prapodivným dojmem, ale dovedla bych si představit tam žít (po boku Henriho samozřejmě :-D ). Hlavní postavy si nejde nezamilovat. Nina je velice sympatická, vtipná, odvážná se silným mateřským pudem. Jako lvice. Zahalena tajemstvím ohledně její identity, která vzbuzuje otázky. Henri jednoduše typický "zapatovský" hrdina. Bručoun (tedy v tomto případě spíš vrčoun), nemluva, sexy obr s pevnými svaly, majetnický, ochranářský plyšák. Důležitou postavou je Duncan, stvoření, u kterého nevíme, co je vlastně vůbec zač. Ale zato víme, že je děsně roztomilej. Nebyla by to Mariana, aby nás chudáky romantické duše hezky nenapínala. Sbližování hrdinů je pomalééé, něžné a připadala jsem si pak jako oslík ze Shreka.. už něco bude? Tak už? UŽ? :-D Nechybí cute přezdívky i autorčin kadící humor, ale jen špetička. Suma sumárum knihu řadím mezi mé oblíbené knihy, ovšem Kulti a Lukov jsou stále v popředí.

Jeee to byla krásná pohádka. Spisovatelce se romantasy moc povedla, ale to slow burn mi připadalo pomalejší než jindy. Už jsem myslela, že půjdu toho vlkodlaka sama nakoupnout, aby mu došlo, co už všichni tušili, jen on čekal, až uplynou tři měsíce :-) Moc se mi líbilo, jaký měla hlavní hrdinka sarkastický humor a jak se ke všem dobře chovala, že si jí zamilovali i další bájné bytosti. Tato kniha se četla s úsměvem a byla jsem ráda za to, kolik má stran, alespoň jsem mohla na kouzelném místě strávit více času.