Mezi nebem a zemí

Kniha mě bohužel vůbec nenadchla. Vyhledávám dlouhé příběhy, zde to však bylo o ničem. Postavy ploché jak z "harlekýnky", spicy scéna mi tam však vůbec neseděla. Děj přeslazený, jednoduchý a předvídatelný. Telepatické "miluju" mi už ke konci vyloženě vadilo. Žádný vývoj postav. Bez vyvolání emocí. Bez pořádné magické základny. No jednoduše popisem dlouhá "červená harlekýnka" pro mladší čtenářky. Hvězdy si to zaslouží jen proto, že jsem četla i horší.

Mariana Zapata se řadí k autorkám, od kterých si přečtu každou knížku. Když ale královna slow burn romancí oznámila, že se chystá na romantasy, měla jsem spíš obavy. Romantasy knihy bývají dlouhé, klade se v nich důraz na vybudování světa a většinou se rozdělují do několika dílů. Tento pokus ale nakonec nedopadl vůbec špatně. Autorka zvolila nenáročný svět, který může fungovat i vedle toho našeho „normálního“. Kniha je navíc postavená hlavně na tom, co Zapata umí nejlépe — na (hooodně pomalém) budování vztahu hlavních hrdinů. Velmi pomalu pak čtenáři odkrývá i karty ohledně identity Niny a Duncana. Tahle hra s nejistotou a naznačováním pak člověka nutí číst dál a dál. Oba hlavní hrdinové jsou velcí sympaťáci. Nina má skvělý charakter, Henri je typický zapatovský muž a Duncan tomu všemu přidává roztomilost, stejně jako další tvorové z ranče. Celé je to navíc doplněné humorem, který mi sedl. Oproti jiným romantasy tu ale chybí větší akce, zvraty nebo velký konflikt. Všechno se odkrývá a buduje pomalu — někdy možná až moc. Na druhou stranu pak ale příběh působí uvěřitelněji. Za mě by ale Zapata klidně mohla zůstat u svého žánru. Romantasy tu podle mě hraje spíš druhé housle a celé to na mě působí trochu jako reakce na aktuální trend. Ale průšvih to rozhodně nebyl. 4/5. Zapata své kvality potvrdila, ale kdybych knihu měla hodnotit čistě v rámci romantasy žánru, šla bych spíš na 3/5.