Mezi nebem a zemí

I když je kniha v modrých číslech, tak jsem se do ní pustila. Vždyť je to Zapata… Propadla jsem se do příběhu od první stránky, tak čtivé to bylo. Je tady spousta bájných postav všeho druhu a silná magie z pradávných dob. Už od začátku jsem se hodně nasmála a minimálně se culila jak měsíček. Moc pěkný, pohádkově laděný příběh, který jsem brala bez předsudků. Dávám plný počet.

Nina se před dvěma lety ujala Duncana, který vypadá jako štěně, ale ve skutečnosti je magickou bytostí schopnou telepatické komunikace. Když se ale někdo pokusí Duncana unést, musí Nina přikročit k radikálními řešení, a to znamená vydat se na ranč, kde žijí magické bytosti. Jenže místní nemají rádi cizince, pouští mezi sebe málokoho a navíc to znamená, že se Nina musí do roka provdat za jednoho z místních mužů. (Recenze vznikla v rámci barterové spolupráce s Albatros Media.) Nina by si vybrala, protože vůdcem ranče je Henri, její tajná láska z dětství, jenže zrovna ten nejeví zájem. Nina navíc nikdy nepoznala svoje biologické rodiče, takže netuší, jaký druh bytosti je. Mariana Zapata píše čtivě, nechybí hoooodně slow burn romantika a humor (i když tentokrát se držela při zemi a její typický „fekální“ humor tu nenajdete). Nina je sympatická, pohodová, ale taky citově vyprahlá, a to, že si nedokáže najít na ranči přátele, jen zesiluje její pocit osamělosti a nepřijetí. Henry působí jako sexy bručoun, který je ale ve skutečnosti ochranitelský a pečující. Mariana Zapata se pustila se do populárního žánru romantasy a Mezi nebem a zemí naplňuje podstatu toho slova – jedná se o romantiku ve fantasy kulisách, nikoliv o erotiku s fantasy prvky, což oceňuju. Naneštěstí se ale soustředila na „vztah“ Niny a Henriho, kteří nejsou schopní utáhnout přes 600 stran, a ostatní magické bytosti – satyry, sekveče, bubáky nebo trpaslíky jak od Disneyho – vůbec nevyužila. Mezi nebem a zemí bude nejvíc frustrující knihou roku 2026, protože napsat 644 stran o ničem, jelikož se nikdo nedokáže vyžveknout, bylo moc i na mě, a to jsem velká fanynka Mariany Zapaty. Henri je v tom od začátku až po uši, většina lidí to ví a jediný, kdo to netuší, je Nina, jelikož Henri jí to nemůže říct, protože… no, ten důvod je naprosto stupidní. Místo toho, aby s ní mluvil jako zralý dospělý chlap, tak akorát mlčí, vrčí a neustále se o ni otírá, aby si ji označkoval svým pachem, protože vlkodlak (ble). Úplně stejně všichni mlží ohledně Ninina i Duncanova původu, i když vám je to (minimálně u Niny) dávno jasné. Taky bych ocenila, kdyby od začátku bylo zřejmé, jestli máme Duncana brát jako psa nebo dítě, protože pak by mi Ninina rozhodnutí dávala větší smysl. Nejvíc wtf věcí pro mě ale bylo domluvené manželství, které působilo naprosto zbytečně. Takže Mezi nebem a zemí patří mezi slabší knihy od Mariany Zapaty kvůli naprosto přemrštěné délce, které autorka dosáhla nekonečným opakováním slov, obratů a informací a nekomunikací nejenom hlavního páru, ale i všech ostatních.