„Titul z Oxfordu není zárukou ničeho jiného než faktem, že jeho držitel chodil na Oxford a několikrát se dostavil na vyučování“. Tento příběh bych označil jako lehký úpadek. Dobrodružství neobsahovalo tolik humorných scén, ironické narážky skoro žádné a napětí vesměs nulové. Sice je tu jedna scéna v obchodním domě, ale žádné překvapení se tam nekonalo. Všechno to ztratilo na akci a vtipu. Zatím nejhorší a nejnudnější příběh v této sérii. Navíc jsem získal pocit, že pan spisovatel je tak trochu rasista na bílou rasu. Těch narážek je v příběhu celkem hodně. Ovšem to nezastírá fakt, že zatím píše celkem dobře...až na tento příběh. Citát: Při čtení hned poznám rasistické žvásty. Ať byly získané informace důležité nebo ne, pořád je bylo třeba zapsat, protože a) z empirického hlediska je negativní výsledek pořád výsledek. b) někdo chytřejší než vy by mohl zahlédnout spojitost, která vám uniká c) v případě přezkoumání případu je prozíravé alespoň napsat, že jste kompetentní. Na základě těchto faktů jsem knihu dočetl, abych byl kompetentně prozíraví a neušla mi nějaká spojitost. Malá ochutnávka: Rezidence One Hyde Park trůní vedle hotelu Mandarin Oriental jako kupa kancelářského nábytku a vyznačuje se elegancí a šarmem útrob kopírky. Byť kopírky zbrusu nové, s faxem i skenerem. Na architekturu mám „názor“. Ale jsou i moderní věci, které se mi líbí. Okurka, budova pojišťovny Lloyd´s, dokonce i Střep, i když se nemůžu zbavit dojmu, že na vrcholu by měl sedět Nazgůl. A ano, jedna důležitá spojitost tu je, ale vyskytla se až ve třetí třetině knihy. Tak že, čtenář vlastně je strašně rád, že to přečetl, protože se „možná“, zdůrazňuji slůvko MOŽNÁ, dozvěděl základní informaci. Bohužel si nemůžeme být vědomi toho, zda je získaná informace opravdu důležitá a tak nám nezbývá nic jiného, než si přečíst další příběh. A doufat.... Citát: Řád přírody byl dlouho tmou noci obestřen. Bůh řekl: Budiž Newton! A jasný září den. Dojem z celkového příběhu kazil i fakt, že nakladatelství ARGO v čele se sazečem Petrem Tiechmanem natropila v knize spousty překlepů a chyb. Abych napsal pravdu, jedna chyba na deset až patnáct stránek. Chybějící písmena, čárky a opakování slov. Možná jsem dostal jen špatný průzkumný svazek, ale o tom se dá s úspěchem pochybovat. Citát: Kdo se nechá varovat, může se pak radovat.

Tenhle díl je zatím asi nejslabší, čímž nemyslím špatný. V rámci žánru je to pořád nadprůměr. Jen srovnávám se zbytkem série. Lesley se začala vybarvovat a Muž bez tváře se konečně odkopal, takže už víme, s kým máme tu čest. Ale to je asi tak všechno. Jinak se nic moc dalšího, co by člověku utkvělo v paměti, nestalo. Navíc míra nelogičnosti a nedořešenosti tentokrát lehce překročila hranici mé tolerantnosti. Ale což. Jdeme do finále a já pevně doufám, že závěrečný díl konečně pospojuje nitky rozehraných linií, vnese jasno do nedořešených záležitostí a postará se o důstojné zakončení. Jinak se přidávám ke stížnostem na redakci. Četla jsem elektronickou verzi, tak jsem měla za to, že překlepy, chybějící části vět a místa, kde bylo vedle sebe několik výrazů, ze kterých si překladatel asi chtěl teprve vybrat, jsou nešvarem pouze této verze. Ale z ostatních komentářů usuzuji, že bohužel nikoli. To je u tak oblíbené série opravdu škoda.