The Giver of Stars

"Šuškanda běžela naplno." Bojovat proti předsudkům je těžká věc v každé době a čtyři mladé ženy z koňské knihovny kdesi v jednom zapadlém městečku v chudém Kentucky to určitě lehké neměly. Sníh, zima, otevřené nepřátelství, nemoci, rány pěstí, odlišná barva kůže, beznaděj, nerovnoprávné postavení žen... Ale zároveň i přátelství, víra a naděje v lepší budoucnost, nezištnost, nezdolnost a především velká láska ať k lidem, horám, knihám, přírodě, koním, dětem... o tom všem je tato kniha. Moc se mi to líbilo. Od této autorky zatím asi nejvíc. "Dívej se ven, Alice," říkávala Margery a její hlas se ve větru zvučně nesl. "Nemá cenu se užírat tím, co si o tobě lidi ve městě myslí - stejně s tím nic nenaděláš. Ale když se díváš ven, zjistíš, že je kolem tebe celý svět plný nádherných věcí." "Víš, co je nejhorší, když tě chlap zmlátí?" pronesla Margery po chvíli. "Nejhorší není ta bolest. Nejhorší je, že v tu chvíli si uvědomíš, co to doopravdy znamená, že jsi ženská. Že je úplně jedno, jak jsi chytrá, jak dobře umíš diskutovat, prostě oč jsi lepší než oni. Nejhorší je to vědomí, že tě vždycky můžou umlčet pěstí. Stačí jedna rána a je to."

Knížka půjčená namátkou. Téma pojízdné knihovny kdysi davno v Kentucky mě trochu zarazilo, ale.. za mě nakonec super knížka o přátelství, vytrvalosti a nějaké té lásce samozřejmě.