Predtým ako som ťa poznala

Tak tohle je knižní perla. Možná to nejlepší, co Jojo napsala. Příběh Louisi Clarkové a Willa Traynora se mi velmi citelně dostal po kůži. Jak Louisa, tak Will mi byli velmi sympatičtí. Kniha mě opravdu dojala. Je to nádherný romantický příběh, ale pozor, nečekejte červenou knihovnu. Naopak je to životní drama dnes a denně a příběh, který by se ve skutečnosti i mohl stát. Rozhodně pro mě bylo velmi poučné podívat se na život kvadruplegika. V knize zazní vážná témata a úmysly. Louisa je chudá dívka, která se k Willovi dostane přes úřad práce. Will je ze začátku silně mrzutý, ale postupně, čím jsou déle spolu, se navzájem silně ovlivňují a obohacují. Louisa se do Willa zamiluje a snaží se jeho život obohatit dnes a denně a hlavně změnit jeho pohled na život, na to, že je doživotně postižený člověk. Kniha se mi velmi líbila, dojala mě jako malokterá kniha, ale především velmi obohatila. Příběh je drama a já doufal, že se Louise podaří změnit jeden zásádní aspekt Willova života. Kniha ve mne vyvolala velmi silnou rezonanci, ještě větší než kniha Je to i můj život od Jodi Picoultové a to je co říci. Příběh Willa a Louisy se snad musí dotknout každého čtenáře, nejen ženy, ale každého, kdo má trochu empatii. Jedním slovem nádherná a obohacující kniha. Tuhle knihu opravdu doporučuji každému, zvláště těm, kteří mají dost pocit, že jejich život je přílíš těžký, možná zjistí, že jsou na tom lidé mnohem hůře, třeba kvadruplegici, a přesto jsou tak silní, že vidí ve svém životě hlavně pozitiva. Tak si říkám, co by tito postižení dokázali ve svém životě změnit, kdyby měli možnosti, jaké máme my. Děkuji paní autorko za skvělý román. :-)

Kniha se mi moc líbila a hezky se četla. Příběh je na jedné straně optimistický, ale na straně druhé smutný. Will a Louisa byli sympatičtí, přestože jsem od začátku věděla, že jim není určená společná budoucnost.

Na knížku jsem narazila v jednom z mých oblíbených knihkupectví. Prohlížela jsem si hřbety knížek a zaujala mě právě tato s filmovou obálkou, moc se mi líbí. Do děje nás autorka uvedla hezky plynule, v postavách jsem se vůbec neztrácela. Bylo mi trochu líto Louisy Clarckové, protože byla vyhozená z její oblíbené práce, která byla v pekařství. Musela si najít novou, protože její rodiče nepracují a sestra vychovává svého syna. Potom na scénu přichází (spíš tedy příjíždí) Will Traymor na invalidním vozíku. Měl nehodu na motorce. On sám ji neřídil, jen byl obětí nehody - srazila ho. Od té doby je na vozíku, všechny svaly má ochrnuté, nic nemůže dělat sám, dokonce ho musí i krmit. S takovým životem je těžké se smířit a přijmout ho, proto se rozhodl spáchat sebevraždu - chtěl si podřezat žíly na zápěstí. To se mu sice povedlo, ale naštěstí ho našli včas a díky tomu přežil. Rodičům slíbil ještě 6 měsíců života, kdy si nic neudělá a ještě popřemýšlí o tom, jestli bude dál žít. Louisa zatím neúspěšně hledá práci, nabízí jí dost zvláštní pozice… potom jí zaujme pečovatelka o jednoho invalidu. Jde na pohovor a tam jí zaměstnají. Louisa je štěstím bez sebe do té chvíle, než uvidí Willa. Začne na ni dělat strašné zvuky, což Lou vyděsí. Postupem času si ti dva k sobě hledají cestu. Lou se snaží přimět Willa, aby se nevzdával a žil s ní dál. Bere ho na různé výlety, které se skoro vždy podařily. Přesvědčí ho nakonec? Bude s ní chtít Will žít dál? To už si musíte zjistit sami :-) Konec knížky jsem trochu obrečela, to je pravda, no… ale takhle jsem to i čekala. Knížku vřele doporučuji, protože při čtení vás donutí zamyslet se nad věcmi, které nejsou až tak důležité.