Temná dcera

Černý stín surově ošklivých myšlenek. Obraz vnitřní odpudivosti, co vytváří znepokojivý efekt, a zrcadlí povrchní odsudky. To je temná Elena Ferrante. Tolik, že už se mi chvílemi ani nechtělo číst. Tohle komorní dílko odhaluje realisticky syrově temnou duši komplikované hrdinky Ledy … „Když jsem je nechala, cítila jsem se úžasně.“ Na Ledin vnitřní svět není pěkný pohled, je to intenzivní, je to (cítíš, že) pravdivé a je to (nevím, jak jinak to nazvat) odpuzující … tedy, Leda a její pocity jsou přirozené (vlastně se s nimi může setkat v nějaké podobě každá matka, žena), odpuzující se mi zdála Leda, tím, jak se s nimi vypořádávala, jak na ně reagovala. A myslím, že přesně to byl autorčin záměr, alespoň ji tak, jak jsem se s ní seznámila z dvou přečtených knih, vidím – záměrně šokuje odpuzujícími věcmi, situacemi, chováním hrdinů … a je v tom zatraceně dobrá! Až tolik, že se mi, jak jsem psala na začátku, chvílemi ani nechtělo číst dál. Leda nemá být sympatická a prostředí je nepřikrášlené, takže ti před očima defiluje kdejaká prasklina ve zdi, ošklivá panenka, zablácené a uslintané dítě, špinavé city a odpudivé pocity … „byla ošklivá, nestála mi ani za pohled … z úst hračce vytékala mořská voda smíchaná s pískem … z panenky pinzetou na obočí vyprostila mrtvého mořského červa“ Je to přímé, je to upřímné, je to autentické … a znepokojivě ošklivé! Chtěla bych si přečíst i Geniální přítelkyně, jen teď nevím, jestli se do nich mám pustit (určitě to bude s časovým odstupem). A teď prchám z těch temných vod a za mnou pohasínají 3*.

Tuto knihu jsem zařadila kvůli čtenářské výzvě a i já jsem zkombinovala nejdříve film a pak audio z ČRO. Film mě nebavil vůbec, nechápala jsem, co to má být. Knížka aspoň trochu osvětlila zákoutí psychiky zpovykané ženské, která ani nevychová své děti, ale přišlo mi to velmi velmi plytké. Podle anotace mělo jít o nešťastné dětství, čekala jsem alkoholismus, týrání nebo zneužívání, ale prostý původ a neapolský dialekt? Naprostý nedostatek sebeuvědomění hlavní postavy. Bylo mi za ní trapně a stydím se snad ještě teď. Ne, tohle ne.