Tancuj, tancuj, tancuj

Nádhera! Naprostá dokonalost. Děkuji pane Murakami, za tuto čtyřdílnou nádheru, kterou jsem měl to potěšení přečíst (první dva díly jen ve slovenštině, ale ve výborném překladu Dany Hašimoto). A děkuji rovněž za dokonalý překlad Tomáše Jurkoviče a jeho doslov.

Opět pěkná perlička od Murakamiho. Jak už to v jeho knihách bývá, proplétá se reálný život hrdiny s tím nadpřirozeným tak dlouho, až neví, co je co. A po nějaké době čtení jsem měl pocit, že vlastně ta normální realita je ta nereálná a jediná reálná je ta nadpřirozená. Každopádně nevím, jestli někdo přežil a pokud ano, tak ve které realitě. Ale ať už budete zrovna v jakékoliv z realit, můžete si během čtení udělat Udon, Ikameshi nebo Tonjiru. Ke čtení doporučuji si někdy pustit třeba Love is Blue a alespoň na google maps "procestovat" Sapporo. Můžete se podívat i do imaginárního hotelu Delfín - myslím, že jsou na netu k dispozici nějaké inspirace. Ještě bych připomněl, že na pozadí celé knihy je jemný politický podtext, ale nic otravného, spíš takové narážky na tradiční "rozvinutý kapitalismus", tedy pojetí kapitalismu osmdesátých let minulého století.