Taková, jaká jsi

Pěkný, odpočinkový příběh o tom, jak je někdy těžké odstřihnout tu pomyslnou "pupeční šňůru" a že to není bezbolestné, tak i o tom vypráví tato odpočinková, moc pěkně napsaná knížka. Hlavní hrdinka se formou plnění si seznamu svých snů rozhodně vydat na cestu, na které potká několik životních osudů, které minimálně obohatí i její život. A jelikož se jedná o příjemnou romantickou literaturu, nebudete ochuzeni i o nějaké ty peripetie s láskou, sympaticky podané. A své místo tu má i psí hrdina, to vždy pobaví a vzbudí úsměv na tváři. Příběh, který nemoralizuje a přesto si z něj něco odnesete. Najde sympatická hrdinka knihy Olivie samu sebe? Prozradím jen, že jí ( a nejen jí) budete fandit a vůbec celou tu škálu lidiček z Bigley Bottom si zamilujete. Čtyři a půl * a doporučení.

Tato kniha je rozhodně k zamyšlení a určitě stojí za přečtení. Jsou v ní důležitá témata, rodinné i sousedské vztahy, ale taky je vtipná a laskavá. Nejvíce jsem se bavila u seznámení Olivie se Samem, které bylo naprosto originální a vtipné, ale rošťárny Nesbita, tak to jsem řvala smíchy. Jen malá ukázka: Muž se zamračil ještě víc. Nezbývalo mi nic jiného než vejít dál do domu, kleknout si na kolena a vlézt pod stůl, abych popadla toho nejstrašnějšího psa na světě a odtáhla ho okamžitě ven. Nesbit s tím pochopitelně nesouhlasil. Ulovil poklad, o jakém se mu ani nesnilo, a nemínil se ho vzdát bez boje. Když jsem vlezla za ním, začal couvat a nešťastné kuře táhl za sebou. Po pár metrech se noha, za kterou ho držel, oddělila od zbytku ptáka, a Nesbit se otočil a utekl. Dovnitř do domu. Muž začal křičet „Co to sakra je?“ a než jsem se stačila vymotat zpod stolu, přivolal si posily. „Pes nějaký ženský právě běžel nahoru i s naší večeří!“ vyštěkl. „Cože?“ ozval se sbor výkřiků a vzrušených otázek. Přemýšlela jsem o tom, že bych zůstala pod stolem, dokud všichni neodejdou, ale pak se ke mně přitočila jedna z kolií a tiše zavrčela. Neměla jsem na vybranou. Vylezla jsem na druhé straně ven a postavila se, třímajíc v ruce zbytek kuřete. Ocitla jsem se tváří v tvář hloučku dospělých a dětí, kteří na mě nevěřícně zírali od kuchyňských dveří.