Velmi zajímavý úvod, jak se z Kanaďanky z Ontaria stala nakonec první dáma Islandu a jak se seznamovala s novou zemí (stejně malým národem jako Kanaďané ;-). Dosud jsem o ní a jejím manželovi nic nevěděla. Samostatnost, emancipace, možnosti a všemožná státní podpora zejména dětí a jejich výchovy, to se prolíná celou knihou prostřednictvím příběhů mnoha Islanďanek. Krom úvodu pak na mne trochu chaotické, už jsem jen hledala témata, která by mně zajímala - příroda, rekreace, bydlení. Pozn.: poněkud mne zaskočilo, že Eliza má pocházet z farmy v Ontariu, přitom je sama frankofonní, a přesto se v Evropě věnovala výuce i psaní v angličtině...