Z mého pohledu naprostá katastrofa! Vůbec nechápu, co se stalo. Pravidla moštárny mě doslova okouzlila, tam jsem si vychutnal každičké slovíčko, líbila se mi i Irvingova Čtvrtá ruka, byť nebyla tak dokonalá, jako Moštárna, ale přesto byla pořád hodně dobrá, jenže u Garpa nic nefungovalo. Vypadalo to, jako kdyby jehla vůbec nezapadla do drážky. Knížku jsem poslouchal, Martin Zahálka ji četl velmi dobře,...
Z mého pohledu naprostá katastrofa! Vůbec nechápu, co se stalo. Pravidla moštárny mě doslova okouzlila, tam jsem si vychutnal každičké slovíčko, líbila se mi i...
Z mého pohledu naprostá katastrofa! Vůbec nechápu, co se stalo. Pravidla moštárny mě doslova okouzlila, tam jsem si vychutnal každičké slovíčko, líbila se mi i Irvingova Čtvrtá ruka, byť nebyla tak dokonalá, jako Moštárna, ale přesto byla pořád hodně dobrá, jenže u Garpa nic nefungovalo. Vypadalo to, jako kdyby jehla vůbec nezapadla do drážky. Knížku jsem poslouchal, Martin Zahálka ji četl velmi dobře, jenže ten text po mně stékal jako voda po plechové střeše a já nenašel jediný výstupek, kterého bych se mohl zachytit. Irvingův/Garpův svět pro mě zůstal „zemí, kde přebývají lvi“, a přestože většinu čtenářů, jak vidím, tenhle příběh něčím zaujal, já se do Garpova baráčku dobýval marně, dveře zůstaly zamčeny na závoru, okenice zabedněné, komín ucpaný slámou. Nic jsem nepochopil.
Číst více
Číst více