Stroj času

Na tom, v ktorom roku to bolo napísané, tak to bol pre mňa veľký nadpriemer. Príbeh je strohý, čakal som trošku hrubšiu knižku do ruky, ale na to koľko to má strán, sa toho odohráva až, až. Čo sa týka spojitosti s filmom, tak toho moc spoločne nemajú, aspoň dielo H.G.Wellsa nebolo pre mňa len povinným čítaním a do samého konca som čakal niečo nové. Wells dal skvelé základy cestovania času do sci-fi tvorby.

Stroj času jsem nejdřív viděl jako film a to byla hrozná kravina. Když srovnám knihu a film, tak jediní Morlocové svým vzhledem a chováním se podobají Morlocům z knihy. Pátral jsem a zjistil, že Román H. G. Wellse poprvé vyšel v roce 1895 a většina literárních historiků považuje tento rok za zrod nové éry ve fantastické literatuře. Český čtenář se s ním mohl seznámit v roce 1905, ale další generace si na příští vydání musela počkat více než 90 let, což je tedy odvaz! On v tom nejspíš byl i nějaký politický úmysl, protože po přečtení knihy jsem začal pochybovat o tom, že Wells patřil k zastáncům socialismu, ale to už jsem odbočil... Přínos tohoto díla pro další autory je nezměrný. Pro ty, kteří hledají kořeny klasických sci-fi námětů, je toto dílo povinností :-) Celý příběh započal na sklonku 19. století v Anglii v salónku pro gentlemany, kde Poutník (autor hlavního hrdinu nepojmenoval, vystupuje zde pouze jako Poutník v čase) vysvětluje přítomným svůj nový neuvěřitelný objev. Zde se mi obsah četl chvilku špatně, takže jsem si prvních několik stran musel přečíst znova. Dál už to šlo jak na drátkach. Kniha je vyprávěním o cestě do velmi vzdálené budoucnosti. Hrdina se po svém pokusu ocitá v daleké budoucnosti a to v roce 802 701 (Tento letopočet se mi moc nezdá, ale proč ne. Myslim si, že Zemi dřív zničíme, ale to tenkrát nemohl autor vědět.). Poutník se setkává s upadající civilizací plnou prostomyslných a bezstarostných bytůstek - Eloiů. Pídí se po vzniku zdejších lidí, při čemž narazí na Morlocky. Z nich mi šel mráz po zádech. Šla z nich hrůza a nejvíc to platilo v lese :-). Wells měl opravdu skvělý vypravěčcký talent a uměl se dostat člověku pod kůži. Svět kolem nich vypadá depresivně a budete s ním hluboce soucítit, nebo takhle jsem to aspoň cítil já. Konec knihy jsem díky filmu nečekal, byl jinačí a taky o mnoho lepší. Knižní vydání z 1992 má skvěle udělanou obálku, uvniř je text krásně orámovaný a místy doplněný ilustracemi. Uvažoval jsem jestli dát plný počet nebo čtyři hvězdy a nakonec jsem se rozhodl pro ty čtyři a to z důvodu, že kniha mohla být dáleko obsáhlejší. Autor se mohl víc rozepsat o zdejších obyvatelích a o světě všude kolem nich. Těch cca 160 stran mi na tak skvělé nápady vůbec nestačilo. Úplně mě to neuspokojilo, ale rozhodně si přečtu jeho další díla. Těším se na další jízdu... Moje hodnocení 8/10

„Dokážu se jedním problémem zabývat celé roky, ale čtyřiadvacet hodin nečinně čekat, to by mě zabilo“. Jednoho dne jsem si zapomněl do práce vzít záložní knihu a tak jsem musel navštívit knihkupectví. Při výběru ( nic moc toho neměli) jsem narazil na klasiku od H. G. Wellse. Klasiku myslím to, že se tak tomuto příběhu začalo říkat. A ta klasika stála 278kč. Nikdy jsem to nečetl, ale viděl jsem oba filmy. A tak se stalo to, že kdysi v minulosti jsem nabyl dojmu, že knižní předloha je dobrá. Paradoxem je fakt, že mě se nejvíce líbil film Stroj času z roku 2002. Guy Pearce se tam vydává do hluboké budoucnosti. Tohle pojetí, Měsíc a píseční mutanti – to mě bralo. Malá ochutnávka: Ale jednoho dne se nám to všechno podaří zorganizovat líp a později ještě líp. Takovým směrem, navzdory drobným turbulencím, se ubírá vývoj naší planety. K bystrému, vzdělanému a spolupracujícímu lidstvu, jež bude stále rychleji směřovat k ovládnutí přírody a jež nakonec rovnováhu živočišstva a rostlinstva moudře a pečlivě přetvoří k obrazu svému. Jenže v knize je to trochu jiné. Pan spisovatel vždycky vytváří nějakou domněnku, hypotézu, kterou pak odvolá, vyvolá tím jinou myšlenku, která pak také neplatí a pak...no prostě byl jsem z děje v této knize hodně zklamaný. Moc povídání kolem, skoro žádná akce a mdlé pojetí cestování časem mě zklamalo. Navíc jsem pochopil, že H. G. Wells v době, kdy tuto knihu psal (1895) nemohl vůbec tušit, co se stane za několik desítek let, a tak se raději vydal o několik tisícíletí vpřed. To asi proto, aby nebyl porovnávám moc brzy po napsání tohoto příběhu. Slabé dvě hvězdy. Citát: Připadá vám to jako nesmysl? Jenže já to myslím smrtelně vážně.