Strážci z hlubin času

Až na pár čarodějnickejch povídek se jedná o příspěvky k takzvanýmu mýtu Cthulhu. Derleth využíval všechno, co k Lovecraftovi patří, dokonce i s různým úspěchem napodoboval jeho sloh – mě osobně to ale nijak neuráželo, jelikož zjevně choval Lovecrafta v hluboké úctě a celý to působilo jako pocta jeho dílu. Co by ale mohlo některejm čtenářům vadit, občas přidal i něco vlastního, například postavil prastarý vesmírný božstva do souboje dobra a zla, zatímco u Lovecrafta byly tyhle entity k nějaké morálce zcela lhostejný. Lovecraft to zkrátka není, ale když už máte Lovecrafta načtenýho, může se vám tahle kniha postarat o příjemnej návrat do jeho světa, dýchá z ní ta správná nostalgie. Mimochodem, je to slušná bichle, a ještě bych zmínil, že v ní najdete i pár zdařilejch ilustrací od Johna Coultharta a poměrně rozsáhlý poznámky ohledně vzniku jednotlivejch příběhů a různý další zajímavosti.

Knihu je asi opravdu možno brát jako fan-fiction. Já jsem s ní ovšem velmi spokojen. Stejně tak by se mohla líbit milovníkům lovecraftovského hororu. Menší slabinou tohoto dílka je časté opakování stejných motivů a trochu klišovité opakování názvů "pověstných" okultních knih. Tyto slabiny já ale autorovi rád prominu a věřím, že i většina fanoušků tohoto druhu literatury. Ještě je nutné zmínit, že všechny příběhy se odehrávají v první polovině dvacátého století. To zmiňuji proto, že naroubouvání Lovecraftova temného světa na modernější dobu se většině autorů moc nedaří. Na závěr bych ještě zmínil velmi vkusné provedení knihy a i pár pěkných vložených ilustrací.