Stírací losy

Završení trilogie, které doplní osudy postav o další generaci a odhalí další příběhy těch, které už známe z dřívějších dílů. Část odehrávající se v Černé Vodě je opět krásná, s barvitým jazykem a popisy přírody i života lidí. Trochu horší pro mě byly části ze Stockholmu a Indie, tam jsem zdaleka neměla pocit, že na těch místech s postavami "jsem" - možná je to i samotnou Ingou, protože tyhle charaktery, které nevědí coby, mi trochu pijí krev. Celá trilogie mě ale nadchla, i když uznávám, že masové popularity se asi nedočká.

Poslední díl trilogie Vlčí kůže je zpočátku o něco slabším článkem, přestože se vine ve stejném melancholickém a nedějovém duchu, ale druhá polovina knihy je opět krásná - příběh nevýrazně "šedé" Inge ve Stockholmu a její ubíjející nespokojené úvahy o náboženství se naštěstí stejně jako ona mění po jejím přesunu do Černé Vody v severním Švédsku a náboženské tápání je vytěsněné životem, popisem podmínek severu a zanikajícími zlomky sámské kultury. Tato trilogie podle mě nikdy nebude mít spousty čtenářských příznivců, je hodně specifická a psaná především pro "severské" povahy. Prostě se musíte pročíst pod zamrzlý povrch.