Spalovač mrtvol

Vynikajúco načítané Miroslavom Táborským. Po chrbte behá mráz z obrazu dobrácky pôsobiaceho človeka s narušenou myslou. Manipulújuceho a manipulovaného. Takto sa rodí zlo.

Jestli opakování je matka moudrosti, tak Spalovač mrtvol je nejmoudřejší kniha, jakou jsem kdy četl. Každý fakt, každý detail a každá myšlenka se v knize zopakuje nejméně dvacetkrát. Můžete si z toho udělat i zajímavou hru a napít se třeba pokaždé, když se Herr Kopfrkinglovi zaleskne snubní prsten, zmíní, že je abstinent, nebo se objeví růžolící dívka v černých šatech nebo starší tlustý mužík v bílém tvrdém límci s červeným motýlkem. Skončili byste pod stolem, ještě něž byste se dostali do půlky. Ale teď vážně. Na to, jak zvláštním stylem je kniha napsaná (opakování, "roztěkanost", romantické monology), je neuvěřitelně čtivá. Udrží vás lehkým humorem a postupně vás vtáhne do narůstající tíživosti a temného závěru. O tom, jak snadno se mezi lidmi mohou šířit nebezpečné ideologie.