Spalovač mrtvol

I tuto knihu jsem kdysi dávno vyhledal až na základě shlédnutí skvěle natočeného filmu s Rudolfem Hrušínským v postavě Karla Kopfrkingla. Začetl jsem se a zjistil jsem, že kniha je minimálně stejně výborná jako film. Pak už jsem začal hltat knihy Ladislava Fukse jednu za druhou a stal se z něj jeden z mých nejoblíbenějších autorů. Jeho knihy mě provází celý život a čas od času prostě po některé znovu sáhnu a oživím si ji. Spalovače mrtvol už jsem také četl opakovaně. Při každé četbě objevím něco nového. Popis vývoje povahy a posunu názorů a myšlení pana Kopfrkingla považuji za naprosto brilantní a jen těžce s něčím srovnatelný, a není to dáno jen dobou, ve které se román odhrává. Podobné posuny některých jednotlivců, snad jen s trošku jiným vyústěním, bychom mohli najít v kterékoliv politické epoše naší republiky. Je to prostě příběh, který sice vyšel poprvé už v roce 1967, ale dodnes nám má co říct a dodnes bychom se z něj měli učit. Jednoznačně doporučuji.

Ach, Lakmé, ty jsi dopadla... Film jsem neviděla, tak jsem vůbec netušila, co mám čekat. Začátek byl takový nemastný neslaný, to bylo samé - nebeská, blažená, nejsladší, nadoblačná..., ale postupně jsem cítila jakousi úzkost a pak přišla ta věta: "Co abych tě, drahá, oběsil?" Nu, docela silné kafe. Byť se na zfilmované knihy nedívám, tady asi udělám výjimku.