Spalovač mrtvol

..., rakev byla, jak má být, vysoká a široká, vešli se tam oba jako nesourodí bratři, zatloukl rakev kleštičkami, prohlédl tyč i dlažky, jsou-li čisté, poopravil klobouk... a šel. „Smrt sbližuje,“ řekl si s rukou v kapse na kleštičkách, „v lidském popelu není rozdíl. ...“ One man show úplne vyšinutého človeka – Spalovače mrtvol. Sledujeme jednu bizarnú a nenormálnu osobu. Ostatné postavy tvoria iba smutné panoptikum, udalosti v deji zas iba kulisu na dotvorenie si predstavy o zbiehaní sa hustých čiernych chmár v mozgu pána Kopfrkingla a zároveň o zbiehaní sa chmár nad Európou (dielo je situované do obdobia tesne pred vypuknutím WWII). Spalovač je nadchnutý a skrz-naskrz presiaknutý svojou prácou, ktorá sa mu premieta do života tým najhorším možným spôsobom. Všade vidí smrť, uctieva jej „jízdní řád“, smrť je preňho absolútna hodnota, ku ktorej vzťahuje všetko ostatné, jej protipól – život – nevynímajúc. Navyše je zacyklený vo vlastných hrôzostrašných predstavách a chorom vnímaní okolitého sveta. Odporúčam pohľadať v sebe to morbídne a zvrátené (no hľadajte... hľadajte lepšie... určite sa niečo nájde... voilá, nevravela som?), vyvolať to bližšie k povrchu a dielo čítať pomaly a pozorne... vychutnávať si všetky tie sladké, čarokrásne a nebeské obrazy... ehm, teda myslím tie kompletne šialené predstavy... ach, vidíte taky tu mladou růžolící dívku v černých šatech? Odporúčam aj hororovo-dramatické filmové spracovanie J. Herza z roku 1968 (!) v hlavnej úlohe so sugestívnym a nenapodobiteľným R. Hrušínským.

Vybráno do Čtenářské výzvy - film jsem neviděla, takže jsem nevěděla, do čeho se pouštím. Morbidní příběh s hororovými prvky o panu Kopfrkinglovi, který se z milujícího manžela a otce rodiny, stane během mnichovské kapitulace a okupace vrahem nejen manželky, ale i syna, ale i udavačem a přisluhovačem fašistického režimu. Výborně napsáno!