SPAD

Za mňa úplná topka v rámci postapo žánru. Nie každému tento štýl Františka Kotletu však bude sedieť. Netreba čakať príbeh s nejakou hlbšou myšlienkou. Celkovo je príbeh jednoduchý, ale ten vykreslený postapo svet a zaujímavé postavy, ktoré vedia ako v zničenom svete prežiť, to celé vyvažujú. Okrem toho tu je kopec humoru, čo tiež nemusí sadnúť každému, ale ja som sa bavil nesmierne od začiatku až do konca a to aj vďaka poriadnej dávke akcie, ktorú Kotleta zvláda na jednotku.

Knížku jsem si vzal sebou pod širák do lesíka za domem. Jednoduchý přístřešek z maskáčové plachty mě kryl před mrholením a průvanem z jedné strany, z druhé strany stála v mechu pětilitrová plechovka Svijan s děrovaným dnem naplněná hořícími větvemi, které se vahou samy přikládaly - improvizovaná kamna. Knížku jsem držel ve vojenských pletených rukavicích (levné a pevné), a přes klín mi ležel čerstvě vyrobený dubový prak uříznutý krátkou zlodějkou vloženou do batohu po vzoru zákrční mačety. Před prakem se třásly všechny pařezy v okruhu třiceti metrů, udržoval jsem je v pozoru ocelovými kuličkami ráže 8 mm. Štěknutí gum, zvuk lámaných větviček v cestě a duté ťuknutí ohlašovalo zásah! O pár metrů dál v březovém křoví odpočívala věrná babeta. Když jsem jí cestou domů tlačil osamělou roklí, odolal jsem chuti připevnit jí na světlo na zemi se válející zvířecí lebku. S dostatečným kanistrem by mi mohla dělat věrného společníka v případném postapo světě, její masívní cívky by asi nerozhodilo ani silné EMP, malá spotřeba a velká prostupnost (s vahou kolem 50 kil se dá přenést i několik desítek metrů v ruce) z ní dělá ideální dopravní prostředek na krátké vzdálenosti, i když pravda, elegance dopravních prostředků z šíleného Maxe nedosahuje. Knížka mi sedla do nálady, po delší době jsem chytl tempo čtení, navíc je nepříliš náročná, při čtení jsem zvládal dělat i různé hovadiny..