Percy Jackson! Kdykoliv, když mám možnost se vrátit do Tábora polokrevných, neváhám a čtu! Stejně tak to bylo i s příběhem Nico di Angela a knihou Slunce a hvězda. Každá kniha od Riordana je u mě vítaná a je jedno, jestli se ještě trápím dějepisem na střední, nebo se teď chci pustit do fantasy. . Musím hned na úvod pochválit zajímavé zpracování knihy a krásnou obálku! . V této knize není hlavní postavou Percy, ale syn Háda, Nico. Společně se svým přítelem Willem Solacem, jehož otec je zářivý Apollón. Zajímavý páreček, že jo? Ti dva se pustí do dobrodružství, a to rovnou v hlubinách Tartaru, odkud Nica volá napravený Titán... . Nica i Willa mám ráda už z předchozích knih z této série. Dohromady tvoří zajímavou dvojici, která spolu balancuje na hraně temnoty a světla. . Ještě se vrátím k té jistotě. Myslela jsem si, že tady to bude jako s jinými knihami od Riordana, prostě dej poběží, strhne mě a já se začtu během chvilky. A ze začátku to tak opravdu bylo. . Ale brzy se i v relativně krátkých kapitolách začala objevovat vata. I přes objevování flashbacků a detailů o tom, jak to mezi Nicem a Willem začalo, to bylo takové... Pomalejší. Měla jsem dokonce i pár dní, kdy jsem na knihu vůbec nesáhla a pak se k ní trošku rozpačitě vracela. . Trošku mi tu chyběla ta šťáva, kterou Riordan v knihách mám. Ten moment, kdy se děj zlomí a vy si uvědomíte, že nemůžete přestat číst. I tak si ale myslím, že pro fanoušky série Percyho Jacksona je to fajn kousek do sbírky, i když trošku jiný. . Už se ale těším na další knihy od autora!