Po událostech první knihy by se mohlo zdát, že je čas na chvilku oddechu. Jenže to by Wade nemohl objevit další vejce, které v sobě skrývá něco, co by pro lidi mohlo být jak přínosné, tak zároveň nebezpečné. Nový způsob fungování a vnímání OASISu. A potom ještě ta druhá věc. No uf!
Kromě napínavé příběhu, který sice lehce kopíruje první knihu, Ready Player Two nadhazuje hned několik témat.
Pokud...
Po událostech první knihy by se mohlo zdát, že je čas na chvilku oddechu. Jenže to by Wade nemohl objevit další vejce, které v sobě skrývá něco, co by pro lidi mohlo...
Po událostech první knihy by se mohlo zdát, že je čas na chvilku oddechu. Jenže to by Wade nemohl objevit další vejce, které v sobě skrývá něco, co by pro lidi mohlo být jak přínosné, tak zároveň nebezpečné. Nový způsob fungování a vnímání OASISu. A potom ještě ta druhá věc. No uf!
Kromě napínavé příběhu, který sice lehce kopíruje první knihu, Ready Player Two nadhazuje hned několik témat.
Pokud se budete ve virtuálním světě cítit tak, že nepoznáte rozdíl od skutečnosti, co vám zabrání neprahnout pouze po téhle jiné realitě? Světě, kde můžete navíc zažít jakoukoliv emoci, cítění a prožití, které ostatní nahrají do systému?
A taky především to, zda celá ta virtuální realita není nakonec lepší, protože se snižují nemoci a snižuje se přelidnění, protože spolu lidi nemají tolik fyzický kontakt a třeba i ta kriminalita je menší, když jsou všichny zalogovaní. Takže je všechno vlastně fajn.
A především to nejdůležitější. Jak jsme něčím zaslepení, když nechceme vidět i tu stinnou stránku.
("Měli jste poslouchat tady vaši kamarádku Samanthu. Měla pravdu. Viděli jste seriál Sword Art Online i všechny díly Matrixu, a stejně jste považovali za dobrý nápad přenechat kontrolu nad svým mozkem počítači? Tak teď alespoň vidíte, co se může stát!")
Velkou nevýhodou knihy je hodně pomalý rozjezd a nelineárně vyprávěný začátek, který zabírá první čtvrtinu knihy. A slouží k znovu představení postav, protože se někteří hodně změnili. A ještě napínavě shrnout, co se dělo poslední tři roky, proč došlo k rozdělení přátelství na věky a proč se Wade najednou chová jako tupoun a všechno mu dochází mnohem pomaleji než dřív. A vlastně až odhalením karet v polovině knihy příběh skutečně začíná. Tahla nevýhoda je částečně výhodou. Ready Player Two kvůli tomu působí jako kniha, kterou lze (pokud vám nejde o prožitek, ale jenom si chcete přečíst současnou knihu) číst samostatně bez znalosti Ready Player One. Tak jako tak se dozvíte všechno, co je třeba, aby jste se neztratili.
I Ready Player Two je opět plný milionem popkultulních odkazů chytře zakomponovaných nejen do textu, ale i děje. A je jenom na vás, které hádanky vám udělají větší radost, a které pochopíte hned, jak jsou nápovědy zmíněné, nebo až potom dál, když vám je auror skrz postavy vysvětlí. Prostě klasický Ernest Cline. A já mu moc děkuji za Třetí fragment. Moje oblíbené filmy.
Ready Player Two je kniha, která není jenom pro fandy. I když se nebudete chytat v nějakých odkazech (jako třeba já v čemkoliv ohledně her), všechno se vám vysvětlí. Přičemž je to čtivě napsané. A od druhé poloviny děj jede a ani na vteřinu se nezastaví. Stejně jako hrdinové omezení časem, během kterého musejí všechno stihnout. Prostě jako první díl. Pokud se vám nelíbil, zde nečekejte změnu.
Konec mi úplně nesedl. Ale to bylo jenom proto, že já bych asi udělala jednu věc jinak než Wade. Ale pokud to znamená, že by díky tomu mohlo být pokračování, jsem s tím v pohodě :)
Číst více
Číst více