Proces je klasický román od Kafky. Má styl jako všechny Kafkovy knihy a je to jedna z nejznámějších knih tohoto Rakousko-Uherského autora. Opět se setkáváme s absurdním příběhem, napsaným však úřednickým jazykem (což byla konec konců jeho obživa). Ale vždycky mě zaujalo na Kafkově tvorbě, že každá jeho kniha ve mně zanechala naprosto jiné pocity. Ne jinak je to u Procesu, jenž v mém nitru zanechal pocit, že existují moci, proti kterým je nemožné bojovat. Zkráceně řečeno: Proces je genilání knihou geniálního autora, jenž předběhl svou dobu. P. S.-Snad jen ten konec mohl být lepší (což je taky častou výtkou u Franze Kafky obecně :)) HODNOCENÍ: 9/10

Druhá četba: Tak jsem si dal opáčko Procesu ve formě audioknihy od Českého Rozhlasu. A musím zvednout hodnocení o další hvězdu. Všechno co jsem psal předtím platí, ale čím víc se propadám do toho příběhu, tím více mám otázek. Proč K. hledá pomoc pouze u žen? Proč se více nebrání, co když je doopravdy vinen? Je to určitě alegorie na bezmocnost člověka před neprůhlednou byrokracií, ale je tam toho mnohem víc. Já jsem si z toho teď vytáhnul trochu paranoidní teorii, ale myslím že jde o předchůdce Mužů v Černém, ne té komedie, ale originálních Man in Black (MIB). Všude kde se MIB vyskytli docházelo k podivným událostem. Nechovali se zrovna jako lidé, prokazovali se falešnými průkazy, a zastrašovali svědky. Co když K. byl zrovna pod vlivem takových MIB? Nikdo se mu ničím neprokázal, soudní sině byly magicky na všech půdách a nakonec ho unesli a zabili bez toho aby byl svědkem rozsudku. Taky ženy u kterých hledal pomoc se chovali trochu podivně. Nějaká roztodivná Lenny (Lenka, dle překladu) mu šplhala po klíně, jako by byla trpaslík a měla podivnou blány mezi prsty. Co se mě týče, jasný důkaz nadpřirozena. Berte tenhle rant trochu s nadsázkou, každý si u Kafky najde něco trochu jiného. A proto je taky Kafka tak skvělej. ---------------------------------------------------------------- První četba: Proces je hodně unikátní kniha. Je typicky Kafkovsky snová a absurdní. Protože kniha není úplně dokončená místy působí jako spíše souhrn absurdních scén, kde se hlavní hrdina více a více propadá do neskutečnosti a neuchopitelnosti režimu. Už od začátku není moc jasné co se vlastně děje. Hlavní hrdina K. je z něčeho obviněn a teď se ta jeho věc má řešit. Čím více se o tu svoji věc zajímavá tím více postrádá jakéhokoliv schopnosti fungovat a soustřeďuje se výhradně jenom na proces. A jaký proces to vlastně je – soudní kanceláře se nacházejí v půdě chudinských domů (kde si místní k tomu suší prádlo – nemůžou jim to přece zakázat), obvinění musí skoro bydlet u advokátů (kdyby se je náhodou zavolal aby projednal tu jejich věc) a vynesení rozsudku se podobá chladnokrevné, zločinné popravě. Proces je taková mnohovrstevná cibule a každý čtenář si odnese něco trochu jiného – dle toho jak hluboko se zakousne. A moc chutné sousto to teda není, je to velmi depresivní dílo kde zmar a naschvál zastiňuje jakékoliv světlo na konci tunelu. Pro mě osobně je to dílo a zbytečnosti boje s soudní byrokracií. Jakmile se jí jednou dostane do spáru nezbývá se mu než jenom modlit, protože kdykoliv bude hrát hru podle jejich pravidel tak prohraje. Jo a ještě jednu zprávu jsem si z toho odnes – proboha nepouštějte Josefa K. k žádným ženským. Jakmile nějakou objeví hned se na sebe lepí, chce ji unášet a bít se pro její čest. Ignoruje snad jenom křivonohé a hrbaté.