Před Incalem

Před Incalem je posledním rozloučením Alejandra Jodorowského s universem, které se stalo největším příspěvkem tohoto moderního mystika komiksovému světu. Mix akce, mystična a filozofie je tentokrát rovnoměrně namíchán pro co nejjednodušší čtenářovo zažívání, byť se stále nebojí trochu pozlobit kritickým pohledem na soudobou společnost. Ostatně od Jodorowského nic menšího ani nečekám. Užijme si tedy poslední výlet do dekadentního Šachtoměsta a ať na počest Johna Difoola teče uisky proudem a všechna homeokurevská střediska jsou zdarma!

Pecka, bomba, úžasná jízda Jodowersem ke kořenům Honíka Difoola. Drsné, brutální, zvrhlé, nesmlouvavé, krvavé, úchylné, úžasné, vulgární, až by určitě někteří mohli být i pohoršeni! Já tedy pohoršen nebyl a užil jsem si to od prvního panelu po poslední. Kresba Zorana je podobná Moebiovi, evidentně to byl i záměr, navázat na Incal, ale přijde mi víc okulahodící. Alechandro se s Honíkem vůbec nemazlí, chudák už od děcka žije v bordelu, kdy i jeho matka je nebohá kurva z Červeného prstence, nacházejícího se v nižších úrovních šachtoměsta, kde jsou kurvy živé, žádné robotické homeoštětky!! To je snad jasné. Autorovi se geniálně povedlo popsat západní konzumní společnost, i oddělení superelity od normálních lidí, které můžeme sledovat v dnešní v době poměrně drasticky. Aureoly (ne nepodobné adrenochromu) sice ještě nemají, ale jinak to tam všechno je. A o těch štětkách a jejich dětech to celé je - více prozrazovat nebudu, bo bych už brojleroval. Gadžopádně méně té mystiky a více brutal HC mi velice sedlo. Jsem nadšený - doporučuje 9,48 z 10 mutovaných homeobuzerantů s bioprdelemi z Pluta 8. Mám pochopitelně v pevné vazbě, ale kupujte to i v broži. Tato trilogie je z celého Jodowersa to nejlepší (dle mého), stojí to fakt za to, a je ve finále i jedno, v jakém se to čte pořadí, určitě není problém začít tímto dílem.