Poslední dopis od milence

Jak už jsem psala na jiném místě, s autorčinými knihami to mám občas jako na houpačce, protože ne všechny mne nadchnou. A právě to se mi stalo u tohoto příběhu, proto se tentokrát připojím k těm kritičtějším ohlasům. Chvíli mi trvalo, než jsem se dokázala soustředit a na postavy si zvyknout. Kromě toho mi Ellie nebyla úplně sympatická, i když jsem se s ní později docela smířila. Zato Jennifer byla žena, kterou jsem musela obdivovat. Okouzlující, inteligentní a nesmířená se svým manželstvím, v němž se víceméně jen trápila. Její osud byl ovšem v 60. letech dvacátého století předem daný, ale ona se mu poté, co najde muže svého života, rozhodne vzepřít. A to i navzdory tomu, že ví, co všechno tímto krokem ztratí... No a potom je zde také druhá dějová linka týkající se Ellie. Ta mě bavila méně a propojení s touto současností bylo podle mého názoru tak trochu zvláštní. Kromě toho by knize neuškodilo, kdyby byla o několik stránek kratší. Měla jsem totiž místy pocit určité zdlouhavosti. Ale jinak byl příběh obou žen, tedy Jennifer a Ellie, dobře napsaný, proto dávám jen o jednu hvězdičku méně. A časem si přečtu zase nějakou další autorčinu knihu.

Příběh o vášni, nevěře, ztrátě, ale hlavně o lásce, která překoná 40 let. Osud je nevyzpytatelný a nikdo z nás neví, jaké překážky nám postaví do cesty a kam a ke komu nás zavede ... Krásná knížka, u které jsem si opravdu častokrát vzpomněla na knihu Dopisy , které nikdo nečetl. Zde je však konec o poznání veselejší. Doporučuji.