Poslední dopis

Příběh, který je od začátku do konce jedna velká emoční jízda. Bez kapesníku to nedáte! Ale je nádherný i přes svoji smutnou stránku. Plný naděje a především neuvěřitelné lidské síly, víry a nezlomnosti. Nevzpomínám si, kdy mě vyprávění takto zasáhlo. Závěr jsem nečekala a vím, že na tuto knihu jen tak nezapomenu! „Nechcel som prehrať,“ zašepkal, akoby mi prezrádzal odporné tajomstvo. „To nechce nikto, Colt. Ale môžem ti povedať, že niekedy sú prehry rovnako dôležité ako víťazstvá. Z víťazstiev sa tešíme a môžeme nimi osláviť, že sme si počínali dobre. No prehry nás naučia viac. Učia nás vidieť, v čom sa môžeme zlepšiť, a jasné, cítime sa pri nich sakramentsky zle a to je v poriadku. Keď budeš väčší, uvidíš, že dobrého človeka z teba nerobí to, ako zvládaš výhry, ale to, ako zvládaš prehry.“

Četla jsem v angličtině a totálně mě to rozsekalo. Budete hodně brečet, tohle byla fakt jízda...Vůbec nechápu, že to Rebecca dokázala napsat. Ten konec... ted se budu jejich knih bát, protože vím, že je schopná čehokoliv. btw. ta česká obálka, tak tohle se teda rapidně nepovedlo