Pominuté chvály

Perfektní kniha, ve které Štěpán Smolen nabízí kromě zajímavých příběhů i pro něj typický, hravý jazyk! Několikrát jsem se přistihla, jak mi cukají koutky.

Druhá kniha, kterou jsem přečetl od kněze Štěpána Smolena. Chytrý nápad, řekl jsem si po přečtení úvodního slova. Pochválit a vyzvednout témata, která jsou spíše podružná a bez všeobecné pozornosti. Asi nejvíce mě zaujala hned první rozvaha Chvála neznabožek, která přesně korespondovala s názvem. Vyústěním bylo, že nebylo slov a to přesně sedlo… Někdy se záměr názvu chvály s následným textem úplně nepotkal, ale to nevadí. Čtení „Smolenových chval“ bylo příjemné v mnohém poučné se zkratkovitým humorem, jež mi zlehka a sympaticky připomíná humor Zdeňka Šmída. Jediné, nad čím jsem malinko kroutil hlavou bylo, že autor pravé křesťanství vpasoval do katolicismu… Ale laskavými slovy majora Huga z Rozmarného léta, taky v tomto duchu glosuji “proč bychom to nepřipustili“…:)