Drobky

Učedník Vítek knihu dostal, přecpaný svátečními hody přečetl na posezení a chtěl by presbyterovi Štěpánovi poděkovat i když ví, že ten chce o poděkování nestát. Povzbuzení pro skryté proudy a zahanbení pro mě. I když ano - i pravdivé rozpoznání bez změny nepomůže.

Přestože znám Štěpána osobně velmi dlouho, zatím je to první kniha, kterou jsem od něj četl. Drobky jsem tak bral do ruky s velkým očekáváním. Po několika těžkých až depresivních knihách, které jsem právě dočetl, jsem po této útlé knížce sáhnul nejen kvůli zvědavosti a osobním sympatiím vůči autorovi, chtěl jsem se prostě zasmát a odlehčit hlavě. V tomto ohledu knížka splnila očekávání na 100%. Musel jsem s ní ale zezačátku trochu bojovat. Narazil jsem především na zvláštní formát knížky. Drobkovité útržky, drobné příběhy se střídají rychlostí, která si nezadá s autorovou výřečností při osobním rozhovoru. Při rychlém čtení se mi z toho trochu točila hlava a když budu hodně kritický, místy jsem si přišel jako při scrolování krátkých videí na Facebooku. Po přivyknutí formátu jsem ale začal lépe vnímat obsah a záměr autora. Přestože je na mnoha místech prosycena radostnou ironií a nadhledem, je v ní několik drsných popisů reality. Krátké, často úsměvné příběhy ze života faráře, jejichž cílem není čtení na dlouhé večery, ale spíše krátké rozveselení při krátké jízdě tramvají nebo pár minutách čekání střídají kontrastně drsné příběhy. Přestože nejsem věřící, několik myšlenek mne chytilo. Zejména v druhé polovině knížky nejdeme větší koncentraci hlubokých příběhů. Knížka je osvěžujícím vhledem do života faráře. Při čtení tolika příběhů se nemůžu ubránit myšlence, zda člověk v roli presbytera vůbec dokáže udržet empatii při zachování nadhledu a vlastního duševního zdraví. Vlastně jsem si doposud nedokázal představit, jak těžká práce faráře musí být. Knížku bych doporučil věřícím i nevěřícím, přemýšlivým zájemcům o nahlédnutí do hlavy a života moderního faráře.