Pokémon Red a Blue 3

Lepší než předchozí díl. První půlka knihy v sídle Rakeťáků mě bavila víc než druhá, na konci se mi líbil až souboj Reda a Bluea. Teď chvilku pauzu a pak jdu na pokračování.

Ke třetímu dílu, stejně jako k celé sérii, jsem přistupoval s určitým prekonceptem, že za poražení trenéra stadionu dostane mladistvý trenér odznak, že do ligy následně vstupuje s podmínkou vlastnictví osmi odznaků apod. A přesně tohle mi tento díl překvapivě vyvrátil. Red získává odznaky asi jediný, navíc jich půlku získá tím, že je trenérovi ukradne nebo ho dostane jen tak. Do ligy si pak v klidu nakráčí se sedmi místo osmi a nějak úplně mizí role těchto odznaků, které místo důkazu poražení stadionu mají mystické schopnosti. Na co tedy jsou pro trenéry stadiony? To mi nějak nedochází a ztratil jsem se tak v pokémonním universu, pro nového čtenáře, který nezná karty, seriály a hry to musí být asi ještě víc hardcore... Zbytek příběhu se nese ve stylu předchozích dílů, navazujeme na události Saffron City, nicméně se mi tenhle díl úplně nelíbí. Skládá se víceméně jen ze tří zápletek - souboj v Saffron City, souboj ve Viridian City a liga. Všechny tyhle tři souboje jsou podle mě dost uspěchané, někdy trošku nelogické a tak nějak mi nepřinesly uspokojení (možná Green vs Sabrina, to mělo grády). Je to asi hlavně tím, že to je vůbec první série, protože třeba taková pátá série se skládá z 20 dílů a je značně rozpracovanější. Jen mi asi skončilo honeymoon nostalgické období a koukám na to víc kriticky, protože co si budeme povídat, ta liga je prostě vtipně primitivní a je to zatracená škoda. :/ Teď jsem trošku zvědavý, jaký díl vyjde v květnu, protože co tak vím, měla by přijít na řadu Yellow, ale promo ukazuje další příběhy Reda, tak se nechám překvapit. :)