Už u mne asi vyprchalo takové to nadšení, že čtu mangu s mojí oblíbenou tématikou a začínám vidět spoustu chyb a hluchých míst. První polovina je vyloženě nudná a relativně nepovedená. Vše se začne hýbat příjemným tempem ve chvíli, kdy se vrací staří známí hrdinové a jednotlivé střípky děje se začínají propojovat. Proto to hodnocení přesně uprostřed, kdyby to celé bylo jako na začátku, minimálně jednu hvězdu bych strhnul.

Po dlouhé době přišel další díl k chuti. Gold je se Silverem skvělé a dynamické duo, mezi kterými je taková správná bromance chemie. Hodně se mi líbí propojování s předchozí sérií, ať už s Yellow nebo i výskyt Reda a Bluea. Konečně se začíná ukazovat, že svět tak nějak funguje podle kanonických pokémonních pravidel z her a seriálu - formují se stadiony a jejich trenéři, podle zadní stránky Silver evidentně sbírá odznaky apod. Do toho všechno přichází docela zajímavý záporák a jeho různé skutky, které se prolínají i minulým dílem. Sice je to díl plný záhad a plný náznaků legendárních pokémonů a mýtů, ale má skvělou atmosféru a dává smysl. U pokémon mangy je hlavní problém, že je v dnešní době už přes dvacet let stará, přesto mě udivuje, jak aktuální a dobře napsané jsou dialogy. Někdy se setkávám už u komiksu z roku 2011, že je psaný podivnou těžkou ne úplně moderní češtinou a je na něm zkrátka poznat, jak úzus překladu postoupil. Pokémoni v tomhle mají prakticky nepostřehnutelné stáří. Přesto někdy klesá do podivných infantilních rozhovorů a dost nelogických řešení zápletek. Taky mě ještě pořád irizují narážky na svět okolo, jako že to všechno se objevilo nedávno, jak kdyby pokémoni nikdy dřív neexistovali a všechno se to najednou objevilo. Sem tam mi nesedl osobnosti některých postav, které znám ze hry a seriálu, třeba Whitney se chovala jako pipina apod. Nicméně to vše jde do pozadí u pokémonů, jejich druhé generace, a hlavně jejich zápasech. Těch bylo požehnaně, takže tenhle díl byl vážně extra.