Poezie ve věku vnějškovosti

Předesílám: Poezii kontinuálně nesleduji, nejsem její typický konzument a na knihu jsem narazil shodou okolností při čekání na vlak. Pro mne, jako někoho, kdo na moderní (současnou) poezii narážel jen občas a náhodou a koho vždy obcházelo strašidlo její „nesrozumitelnosti“, byla tato kniha průlomem. Řehák mi ve svých esejích ukázal, že v tom nejsem sám, ale zároveň zafungoval jako průvodce, který srozumitelným jazykem poezii a její vnímání a působení přiblížil. Sňal ze mne pocit méněcennosti z její četby, přestal jsem se jí bát. Řehák je jako učitel v tanečních: vy na začátku neumíte udělat ani krok, ale Řehák vám v klidu a poměrně zevrubně vysvětlí základy, jaké volit pohyby a pak vás už nechá tančit samostatně dle libosti. Po přečtení jsem si koupil víc sbírek poezie, než za posledních deset let.

Není nad to číst dílo o poesii napsané přirozeným, nevědeckým jazykem, jak autor sám často zdůrazňuje, a ještě navíc nahlédnout do jeho vlastní dílny.