Výhodou autorky je její slohová predispozice. Kde spousta začínajících tvůrců tápe, tam se Kristina Hlaváčková pohybuje jistým krokem profesionála. Vyprávění šlape, věty plynule přecházejí jedna v druhou a zatínání zubů u kostrbatých dialogů se nekoná. Po úvodní akci však přijde rozpačité vysvětlování toho co, kdo, kde a proč. Vývoj děje tak už v půlce ustrne a zápletka se až do konce prakticky nehne. Vše pak vygraduje na posledních stranách, kde si spisovatelka dokonce nechává pootevřená dvířka pro pokračování. Možná kdyby byla kniha o polovinu kratší, bylo by z ní slušné akční béčko. Takhle mě vatová výplň až příliš bila do očí, nehledě na to, že originality je v ní poskrovnu. Naopak, často se zde pracuje s otřepanými motivy, aby byl vykreslen svět, jenž by šel shrnout do několika vět. V tomhle ohledu pak trpí věkové zařazení cílových čtenářů. Na odrostlejší je to dost prostinké, pro mládež zas moc dospělácké, přitom ale vyjadřování a chování hrdinů odpovídá spíše druhé kategorii.

Pěkný, pěkný. Hrdinka je skvěla popsaná, není problém ji držet palce. Má hezký, suchý humor. Děj knížky se dost rychle střídá a je tam samé tajemno. Vlastně dočtete první díl a zjistíte, že nic nevíte :-D. Stále ty samé otázky a žádné odpovědi. To jsem zvědavá, co s tím spisovatelka udělá dál. Držím palce a podporuji české spisovatele!!