Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
70%
(31 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
21.8.2025
8
Ačkoliv na první pohled nevypadá objemně, tahle kniha je pořádná bichle, nabitá zajímavými i méně zajímavými fakty. Autor Tuvia se narodil v ortodoxní čtvrti Bnei Brak u Tel Avivu. V knize se vydává do ortodoxních čtvrtí Jeruzaléma, navštěvuje rabíny po celé zemi a pokládá otázky, které se mezi zbožnými Židy obvykle nevyslovují nahlas. Odpovědi na ně hledal už jako malý kluk, ale nedočkal se jich – a...
Ačkoliv na první pohled nevypadá objemně, tahle kniha je pořádná bichle, nabitá zajímavými i méně zajímavými fakty. Autor Tuvia se narodil v ortodoxní čtvrti Bnei...
Ačkoliv na první pohled nevypadá objemně, tahle kniha je pořádná bichle, nabitá zajímavými i méně zajímavými fakty. Autor Tuvia se narodil v ortodoxní čtvrti Bnei Brak u Tel Avivu. V knize se vydává do ortodoxních čtvrtí Jeruzaléma, navštěvuje rabíny po celé zemi a pokládá otázky, které se mezi zbožnými Židy obvykle nevyslovují nahlas. Odpovědi na ně hledal už jako malý kluk, ale nedočkal se jich – a právě to ho nakonec přivedlo k rozhodnutí opustit komunitu a hledat vlastní cestu, svobodně a bez omezení.
Kniha se podle mě rozhodně nedá přečíst na jeden zátah – já ji četla víc než půl roku. Je to hluboká sonda do jejich světa, pro mě možná až příliš hluboká. Některé informace bych klidně oželela, protože chvílemi mě četba málem udolala. Souhlasím s komentářem níže, že kniha je spíš pro čtenáře, kteří mají alespoň základní povědomí o Izraeli a tamních souvislostech. Já k téhle zemi mám velmi blízko, a přesto pro mě byla četba místy utrpením – prostě až moc informací najednou, místy nezáživně a zahlcujícím dojmem. Co jsem si z knihy hlavně odnesla, je poznání, že ani v jejich světě nechybí úplatky, spiknutí, závist, nenávist, sexuální devianství, pedofilie či dokonce vraždy....
Nicméně Tuvia postupně zjišťuje, že otázek, na které odpověď není, je nespočet – a ani rabíni sami na ně často neumí reagovat. Proč? Možná odpověď zná jen Jméno… Uvidíte sami!
Číst více
Číst více
4.4.2023
3
Na tuto knihu jsem se docela těšila. O nahlédnutí do jiných komunit, hlavně muslimských, není nouze. Ale o životě ortodoxních Židů toho zase až tolik napsáno nebylo.
A Tuvia Tenenbom nás informacemi na téměř 500 stranách zahltí. Dokonce tolik, že se v tom po čase začínáte ztrácet a výčet návštěv, o kterých jsou podány reportáže, začně být časem poněkud jednotvárný.
Autor sám v ortodoxním...
Na tuto knihu jsem se docela těšila. O nahlédnutí do jiných komunit, hlavně muslimských, není nouze. Ale o životě ortodoxních Židů toho zase až tolik napsáno nebylo...
Na tuto knihu jsem se docela těšila. O nahlédnutí do jiných komunit, hlavně muslimských, není nouze. Ale o životě ortodoxních Židů toho zase až tolik napsáno nebylo.
A Tuvia Tenenbom nás informacemi na téměř 500 stranách zahltí. Dokonce tolik, že se v tom po čase začínáte ztrácet a výčet návštěv, o kterých jsou podány reportáže, začně být časem poněkud jednotvárný.
Autor sám v ortodoxním prostředí v Jeruzalémě vyrůstal, tak má to privilegium, že může nahlížet do života rodin a sekt, dávat zvídavé otázky a (ne)nacházet na ně odpovědi.
Ostatně proto i před lety z této komunity odešel. Nemohl klást otázky, bylo to zakázané.
Různé sekty litvaků, braslavských, těch, kdo preferují bílé ponožky nad černými, nosí o šábesu odlišné kaftany a jiných, spolu soupeří a nesnášejí se. Co je ovšem spojuje, je neochvějný pocit nadřazenosti nad góji a své vlastní výjimečnosti.
Zaujalo mě, jak jeden vážený rabín autorovi v klidu potvrdil, že o šabatu se zachraňuje v případě nouze možná život souvěrce, ale určitě ne život nějakého góje.
Také mě zaujaly praktiky přenesené ze starověku, kdy se ve svátek kaparot nad hlavou točí mladými kuřaty a odříkává se příslušná formule, aby na sebe tito nebozí ptáci přitáhli černé anděly špatných skutků.
A další pro mě nepochopitelné starověké rituály, o kterých se tisíce a stovky let nepochybuje, nezkoumá se jejich smysl, ale stále se praktikují.
Chybí mi tu jakýkoliv soucit se zvířaty, tolerance k jiným názorům a vyznáním, svoboda a rozvoj jednotlivce. Naprosto všudypřítomný je pocit nadřazenosti a výlučnosti.
Mně se líbí, když vysmátý dalajláma na otázku, která víra je nejlepší, odpoví: "Ta, co z vás dělá lepšího člověka."
I kdyby to měl být ateismus. Proč ne.
Číst více
Číst více
