Partie krásného Rudiho

Jan Štifter je můj oblíbený autor. Miluju jeho styl psaní a svou další knihou mě opět nezklamal. Ale.. myslím, že začít touto knihou jako svou první od tohoto autora by nebylo dobré. Je příliš osobní, není dějová a jsou to vlastně střípky ze života autorových předků. A přesto, že na jejich pozadí jsou vyobrazeny i dějiny republiky, jedná se spíše o kroniku jedné rodiny - té autorovy, než o klasický příběh. Tím, že jsem už několik knih pana Štiftera četla a řadu postav už z jiných knih znala, byla tato kniha pro mě pohlazením. Pospojoval mi některé události dohromady, některé připomněla a já se k postavám vracela jako ke starým známým a bylo to milé. Takže jako doplnění nebo pokračování autorových předchozích knih vřele doporučuji. A ještě si myslím, že každá rodina by měla mít svého Jana Štiftera, aby i děti našich dětí věděly, kdo byl jejich praprapra... A mně se líbilo i grafické zpracování knihy, i když bylo poměrně neobvyklé. 4,5* " A nosili naše jména a příjmení. Byli vlastně úplně stejní. Jenom jindy." (10/25)

Bylo to určitě milé, místy vtipné a inspirativní setkání s předky Jana Štiftera. Tentokráte, i když je Jan Štifter můj nejoblíbenější autor, však hvězdičky ubírám. Na knize je znát, že je určena autorovým potomkům. Oni sami se v ní snad budou orientovat mnohem lépe než já. Zklamaná jsem i z grafické úpravy knihy, já jsem hold ze staré školy.