Ohňostrojení

Knihy od Roberta Fulghuma jsou pro mě srdeční záležitostí a působí jako lék na duši. Autor dokáže povídáním o úplně obyčejných věcech vykouzlit úžasnou atmosféru. Některé úvahy jsou k zamyšlení, z jiných si můžeme vzít i ponaučení a to vše je protkáno jemným humorem.

Nevím, jestli můj názor na Ohňostrojení příliš neovlivňuje fakt, že všechny autorovy knihy úvah znamenaly v mém životě hodně a v mnoha těžkých obdobích mého života mi pomohly přijít na lepší myšlenky a paprskem světla prozářily mé chmury... V každém případě, jak anotuje vydavatel: starý dobrý Robert Fulghum, jak jej známe a máme rádi. Vlídná zamyšlení nad každodennostmi, o kterých skoro všichni přemýšlíme, ale sami jim nedokážeme dát tvar literárního díla. Ale jako fakt naprosto nejvíc mě rozsekal sdělením, proč rád jezdí do Čech, to mě nahlas rozesmálo a všechny kolem sebe jsem jím otravovala a pak se smáli i oni. Díky pane Fulghume a kdybyste potřeboval dalšího člena gangu, dejte vědět! Mám spoustu talentů a některý by se Vám mohl hodit... PS: Mám na svých jizvách na zádech vytetovanou pnoucí růži. I za to vděčím Vám.

Proč mám tak rád Robert Fulghuma a jeho tvorbu? Především proto, že je to člověk moudrý, inteligentní, přemýšlivý, zvídavý, ale hlavně z něj vyzařuje jeho "lidství". A v neposlední řadě jsou autorovy eseje plné laskavého humoru, který je mi blízký.