Odysea

Kto by nepočul o bájnom Odyseovi. O legendárnom chlapíkovi, ktorý pomohol vyhrať vojnu a potom dlho predlho putoval domov. Aj vtedy, keď už by to ostatní vzdali. A jeho odhodlanie sme ocenili tým, že sme ho po ňom pomenovali. Tak naveky ostane odyseou. Mýtus stál pri zrode slova. Naproti tomu Gréci toto putovanie nazývajú nostos, lebo oni majú pomenovanie vlastne pre všetko. A tak ich obľúbená téma z eposu dala vzniknúť Odyseovi. Ale je Odyseus a je Odyseus. Ozveny jeho príbehu zaznievajú v rozličných filmoch i knihách, v mnohých podobách v umení, ale určite aj inde. V takom i onakom šate. A potom je tu Stephen Fry a jeho britsko-humorný pohľad na vec. Stručný, k veci, s istou ostrosťou i ostrovtipom. Ale zároveň tak, aby nielen Odyseov príbeh nestratil nič zo svojej veľkoleposti. Kde epos dostáva nový moderný šat bez toho, aby musel obetovať svoju kultúrnu identitu. A tak sa môžem túlať spolu s postavami. Cez dobrodružstvá s bohmi, príšerami i medzi smrteľníkmi. Kde hrdinstvo musí ustúpiť všetkému a žiadna obeť nie je príliš veľká, aby si ňou niekto nebol ochotný udobriť niektorého z bohov. Výživné a miestami zábavné rozprávanie, no zároveň trpké. Lebo sa ním končí jedna celá éra. Taká legendárna, že jej dozvuky zaznievajú nielen v literatúre dodnes.

Fryova Odyssea s nádherným přebalem mi dala vše, co jsem očekávala, a kupodivu i mnohem více. Ačkoliv autor není úplně typickým spisovatelem a styl psaní nemá tak plynulý a uspokojující, jak bych si představovala, tento nedostatek vyvažuje lehkostí vyprávění a typicky britským humorem i přes hluboká a náročná témata, kdy na mne asi nejvíce zapůsobil rozhovor Odyssea s Achilleem. Oceňuji neuvěřitelně obsáhlou a komplexní rešerši napříč snad všemi obory, která dané téma nejednou přesahuje (lingvistická okénka jsou moje oblíbená). Svým rozsahem mi dílo hodně připomínalo Tolkienův Silmarillion (což je velké plus!). Navíc si nemohu vynachválit, že jsem dostala, kromě typického převyprávění Odysseova vyčerpávajícího příběhu, také osudy Agamemnóna, Aineiáse, Oresta a spousty dalších hrdinů s neméně těžšími úděly. Ovšem k tomu se také váže moje výtka - jejich jednotlivé příběhy na sebe hůře navazují, jsou useknuté ve zvláštních okamžicích nebo se často časově skáče, což činí text méně přehledným a narušuje plynulost děje. Jinak s knihou nemám jediný problém a všemi deseti ji doporučuji každému nadšenci řecké mytologie. Určitě si přečtu i ostatní knihy autora, moc se na ně těším.