Očekávání Vánoc

Malá knížečka, ale velice silná záležitost, v podstatě na celý život. Protože není celý život tak trochu advent, tedy život v očekávání? Ačkoli se kulturně považuju za vlažného a skoro nepraktikujícího katolíka, nesnáším věroučné fráze a dogmatické papouškování, natož pak dirigování, co je správné si ne/myslet. A právě to se tu nekoná! V každém tak akorát krátkém zamyšlení ke každému z adventních dnů jde autor na dřeň a podstatu. Co den, to zášleh jakéhosi vzdáleného a tušeného, i když tak blízkého světla. To světlo je velmi ostré, někdy až bodavé, že si člověk musí clonit oči. V té skoro až zenové strohosti, která nešetří sekulární, věřící ani církevní stranu, mi autor velice vyhovuje. Bere čtenáři jednu pomocnou berličku po druhé (sentiment, komfort, návyk, dogma, forma, tradice, konformita...), ať sám pozná, co nakonec zůstane, když se jich zbaví, a čím, takto vyprázděný, bude naplněn... Jak řekl jeden zenový mistr – naše mysl je jako obývací pokoj, dejte si pozor, co všechno si do něj taháte, protože jednou budete muset všechny ty krámy vystěhovat ven!

Richard je mým oblíbeným autorem a vlastně i duchovním vůdcem. Mám rád jeho postřehy, jeho "tnutí do živého", jeho otevírání očí pro věci za oponou. Knížku můžu vřele doporučit.