Nadšení pro lásku

Popis života a učení sv. Františka, sv. Kláry a některých jejich následovníků františkánů. Kniha plná zajímavých myšlenek, ale pro mě trochu těžkou uchopitelná, asi si ji budu muset přečíst znovu a po kouskách a zkoušet některé z těch myšlenek aplikovat v praxi. Zpočátku bylo pro mě těžké se začíst, po čase už jsem četla s chutí a zájmem, byť jsem měla pocit, že mi stále něco uniká. Hlavní body pro mě? Všechno je či může být posvátné, záleží na našem postoji k tomu. Tady a teď, zde můžeme - musíme - začít. Privilegium nemít žádná privilegia. Láska - to hlavní a jediné, o co stojí za to usilovat. Když budeme usilovat o lásku, nemůžeme nikdy prohrát. Rozdíl mezi Ježíšem (osobním) a Kristem (kosmickým). Některé myšlenky jsou hodně mimo hlavní proud křesťanského učení a chápu, že autor může mnohé provokovat. I mě trochu provokoval. Ale za bližší prozkoumání jeho pojetí život s Bohem určitě stojí.

Skutečně skvělá knížka, po dlouhé době jsem měl potřebu začít si při čtení vypisovat citáty. Některé pasáže jsou těžší, ale některé excelentní, zvlášť ke konci to „houstne“. Nemyslím si, že by myšlenky sv. Františka a Kláry byly mimo hlavní proud křesťanského učení – stejně jako v jejich době platí spíš to, že jsou mimo hlavní proud církevního učení. Ponechám bez dalších komentářů. Nebo úplně ne – okomentoval bych jednou citací z knihy: „Františkánský pohled na svět není herezí ani hrozbou – tak jej vnímají jen pohodlní lidé a kariéristé. Nepředstavuje boj o nadvládu. Při pohledu na případy odsouzených heretiků zjistíme, že jejich přestupky se většinou týkají problému autority, kněžství a udělování svátostí – řeší, kdo má moc. Nevzpomínám si na nikoho, kdo by byl upálen za to, že se neujímá sirotků a vdov, nebo za jiné prohřešky proti ortopraxi. Když to domyslíte, člověka to až šokuje – tedy poté, co pomine ještě větší šok z toho, že křesťané vůbec kdy mohli někoho upálit. A do třetice vás zarazí, že žádný papež, kněz nebo obyčejný farník nebyl exkomunikován za to, že vedl příliš luxusní život, nebo za to, že byl chamtivý, přehnaně ambiciózní a pyšný. Ježíš přitom tyto věci odsuzoval mnohem více než to, za co církev své věřící obvykle exkomunikuje.“ Tož asi tak.