Pokud se chcete seznámit se základními instituty obecné části hmotného správního práva, sáhnutím po této učebnici od pana Sládečka rozhodně chybu neuděláte. Všechny instituty jsou systematicky členěny, podrobně (ale nanejvýš srozumitelně popsány) a doplněny o odkazy na příslušnou judikaturu či právní předpisy. I lidem, kteří správnímu právu neholdují, jako např. já je materie podána velmi stravitelným způsobem, což by mělo být ostatně cílem každé takové publikace. Nezbývá než dodat, že lze Obecné správní právo doporučit všem, kteří potřebují do problematiky správního práva hmotného hlouběji proniknout a chtějí tak učinit co nejméně "bolestným" způsobem.

Každý píše učebnice jinak, ale u každého je materie stejná. Autoři Správního práva obecného se drží stejné osnovy, stejné struktury, takže ani tato učebnice nepřekvapí. Je to dobře, nebo špatně? Těžko říci, každopádně každá učebnice Správního práva je moje kmenová a mám ji v úctě. Nutno dodat, že bych se někdy ráda vrátila k těm starším, napsaným před 80 až 100 lety, neboť tam teprve vznikal onen základ, ze kterého lze při delších a hlubších úvahách o českém správním právu vycházet. To je teprve ta správná nota, to co mě oslovuje, neboť to do současného života klade otázky a umožňuje více si "hrát".