Objednávka

Vyhrajte podpesané knihy od Joa Nesbøho! Přihlašte se do newsletteru a nakupte alespoň za 599 Kč. Více zde.

Nový tajný deník Hendrika Groena, 85 let

82 % (89)

Kniha - ostatní

Vyprodáno

369 Kč317 Kč

Ušetříte 52 Kč

Členové klubu Staří-ale-ne-mrtví přivítali dva nováčky, aby zaplnili mezery, které zůstaly po Grietje a Eefje, a Hendrik stále častěji přemítá o životě i smrti. Chybí mu milovaná Eefje a uvědomuje si, jak je čas nemilosrdný. Hendrik se ale nevzdává! Se svými akčními přáteli obnoví po několikaměsíční pauze svůj anarchistický klub a podniknou řadu bláznivých výletů. Ve svém deníku Hendrik dojemně a s laskavým humorem...
Členové klubu Staří-ale-ne-mrtví přivítali dva nováčky, aby zaplnili mezery, které zůstaly po Grietje a Eefje, a Hendrik stále častěji přemítá o životě i smrti. Chybí mu milovaná Eefje a uvědomuje si, jak je čas nemilosrdný. Hendrik se ale...

Nový tajný deník Hendrika Groena, 85 let

ostatní

369 Kč317 Kč

Podrobnosti

O knize

Členové klubu Staří-ale-ne-mrtví přivítali dva nováčky, aby zaplnili mezery, které zůstaly po Grietje a Eefje, a Hendrik stále častěji přemítá o životě i smrti. Chybí mu milovaná Eefje a uvědomuje si, jak je čas nemilosrdný. Hendrik se ale nevzdává! Se svými akčními přáteli obnoví po několikaměsíční pauze svůj anarchistický klub a podniknou řadu bláznivých výletů. Ve svém deníku Hendrik dojemně a s laskavým humorem líčí další rok v domově důchodců.
Členové klubu Staří-ale-ne-mrtví přivítali dva nováčky, aby zaplnili mezery, které zůstaly po Grietje a Eefje, a Hendrik stále častěji přemítá o životě i smrti. Chybí mu milovaná Eefje a uvědomuje si, jak je čas nemilosrdný. Hendrik se ale nevzdává! Se svými akčními přáteli obnoví po několikaměsíční pauze svůj anarchistický klub a...
Členové klubu Staří-ale-ne-mrtví přivítali dva nováčky, aby zaplnili mezery, které zůstaly po Grietje a Eefje, a Hendrik stále častěji přemítá o životě i smrti. Chybí mu milovaná Eefje a uvědomuje si, jak je čas nemilosrdný. Hendrik se ale nevzdává! Se svými akčními přáteli obnoví po několikaměsíční pauze svůj anarchistický klub a podniknou řadu bláznivých výletů. Ve svém deníku Hendrik dojemně a s laskavým humorem líčí další rok v domově důchodců.

Hodnocení

82%

(89)

Hodnotilo 89 čtenářů
Ve spolupráci s
Ve spolupráci s Databazeknih.cz

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Recenze

Čtenářská recenze

33

4.2.2020
Jeho revírem je Amsterdam, tempo jeho elektrického skútru je vražedné, jeho protivníkem je ředitelka domova důchodců a věčně lamentující důchodci. Hendrik je o něco starší, počet jeho neduhů nezadržitelně roste, jeho životní apetýt, humor a láska k přátelům, kteří pomalu odcházejí, se však nezmenšily ani o píď. Hendrik Groen nabízí sympatický recept na život ve stáří, na život, kdy odchází životní...
Jeho revírem je Amsterdam, tempo jeho elektrického skútru je vražedné, jeho protivníkem je ředitelka domova důchodců a věčně lamentující důchodci. Hendrik je o...
Jeho revírem je Amsterdam, tempo jeho elektrického skútru je vražedné, jeho protivníkem je ředitelka domova důchodců a věčně lamentující důchodci. Hendrik je o něco starší, počet jeho neduhů nezadržitelně roste, jeho životní apetýt, humor a láska k přátelům, kteří pomalu odcházejí, se však nezmenšily ani o píď. Hendrik Groen nabízí sympatický recept na život ve stáří, na život, kdy odchází životní síly, partneři, přátelé, nebo kdy odchází oni sami, když rozum umře dříve, než tělo. Bez zbytného filozofování a s patřičnou dávkou černého humoru a cynismu spolu s přáteli mluví o smrti, eutanazii, společně si vyhlíží pěkné místečko na hřbitově ... a přitom nezapomínají žít. Člověk neví, jak sám skončí. I když jedno jsem už stihla pochopit. Když už člověk "musí" žít, tak ať kouká, aby žil. Téma to možná není pro každého. I já mám do důchodu ještě pěknou řádku let. Ale na rodičích vidím, jaké mají štěstí, když jsou na své stáří stále dva, stále soběstační a s život ne příliš omezujícími chorobami. "Prach jsi a v hnůj se obrátíš."
Číst více Číst více

Čtenářská recenze

31

9.4.2019
Není trochu sebestředné citovat samu sebe? Snad mi to odpustíte; já jsem první díl ocenila a s láskou se do domova důchodců ihned vrátila, protože: "Tato knížka se trefila do mé životní filozofie: pokud nechci umřít mladá, musím zestárnout. Takže když se mi to splní, nebudu si stěžovat a budu se snažit žít a PROŽÍT to, co ještě půjde." Pokud se autor do postavy pětaosmdesátníka stylizuje, jde mu to...
Není trochu sebestředné citovat samu sebe? Snad mi to odpustíte; já jsem první díl ocenila a s láskou se do domova důchodců ihned vrátila, protože: "Tato knížka se...
Není trochu sebestředné citovat samu sebe? Snad mi to odpustíte; já jsem první díl ocenila a s láskou se do domova důchodců ihned vrátila, protože: "Tato knížka se trefila do mé životní filozofie: pokud nechci umřít mladá, musím zestárnout. Takže když se mi to splní, nebudu si stěžovat a budu se snažit žít a PROŽÍT to, co ještě půjde." Pokud se autor do postavy pětaosmdesátníka stylizuje, jde mu to vážně dobře, včetně detailů: trochu jakoby zapomíná, že už něco zmiňoval, trochu sešel fyzicky, trochu přišel i o optimismus (a dobrou náladu si musí vyrobit i chemicky). Nic z toho dobrého neztratil ale úplně, zvlášť ne smysl pro humor a nadhled, kterými mi učaroval minule: "Na ulici jsem viděl velký plakát s nápisem STARÝ JE LAHODNÝ, ale vyšlo najevo, že se to týkalo sýru." Schopnost vtipně glosovat hlouposti, zlovolnosti či naopak milé situace a schopnost radovat se i z maličkostí je neustále propojována se ztrátami a s vyrovnáváním se se smutkem. Pro mě je to život sám. Nedám na Hendrika Groena dopustit.
Číst více Číst více

Čtenářská recenze

17

27.4.2019
Další rok života důchodce v Holandsku. Je to zajímavá sonda do života starého člověka. Nenápadně vás seznámí s detaily, které mladý a středněvěký člověk nezná, nepociťuje a způsobí, že se na svět budete dívat zase trošku jiným pohledem. Pravda je, že pokračování deníku už začíná trošičku šablonovatět vzhledem k prvnímu dílu, ale to bude způsobeno tím, že deník začíná v lednu a končí v prosinci, takže...
Další rok života důchodce v Holandsku. Je to zajímavá sonda do života starého člověka. Nenápadně vás seznámí s detaily, které mladý a středněvěký člověk nezná,...
Další rok života důchodce v Holandsku. Je to zajímavá sonda do života starého člověka. Nenápadně vás seznámí s detaily, které mladý a středněvěký člověk nezná, nepociťuje a způsobí, že se na svět budete dívat zase trošku jiným pohledem. Pravda je, že pokračování deníku už začíná trošičku šablonovatět vzhledem k prvnímu dílu, ale to bude způsobeno tím, že deník začíná v lednu a končí v prosinci, takže zásadní drama se nemůže odehrát hned někde v březnu, to lze autorovi odpustit a na druhou stranu nelze ani vyloučit, že to tak skutečně bylo. Opět platí, nebudete se chechtat na celé kolo, ale usmívat se a smutnit budete, za to ručím. Uvidíme, zda pan Hendrik stihne ještě alespoň jeden deník, celkem by mě i zajímalo, jak to dopadne s klubem, s domovem.... Knihu doporučuju.
Číst více Číst více

Čtenářská recenze

33

4.2.2020
Jeho revírem je Amsterdam, tempo jeho elektrického skútru je vražedné, jeho protivníkem je ředitelka domova důchodců a věčně lamentující důchodci. Hendrik je o něco starší, počet jeho neduhů nezadržitelně roste, jeho životní apetýt, humor a láska k přátelům, kteří pomalu odcházejí, se však nezmenšily ani o píď. Hendrik Groen nabízí sympatický recept na život ve stáří, na život, kdy odchází životní...
Jeho revírem je Amsterdam, tempo jeho elektrického skútru je vražedné, jeho protivníkem je ředitelka domova důchodců a věčně lamentující důchodci. Hendrik je o...
Jeho revírem je Amsterdam, tempo jeho elektrického skútru je vražedné, jeho protivníkem je ředitelka domova důchodců a věčně lamentující důchodci. Hendrik je o něco starší, počet jeho neduhů nezadržitelně roste, jeho životní apetýt, humor a láska k přátelům, kteří pomalu odcházejí, se však nezmenšily ani o píď. Hendrik Groen nabízí sympatický recept na život ve stáří, na život, kdy odchází životní síly, partneři, přátelé, nebo kdy odchází oni sami, když rozum umře dříve, než tělo. Bez zbytného filozofování a s patřičnou dávkou černého humoru a cynismu spolu s přáteli mluví o smrti, eutanazii, společně si vyhlíží pěkné místečko na hřbitově ... a přitom nezapomínají žít. Člověk neví, jak sám skončí. I když jedno jsem už stihla pochopit. Když už člověk "musí" žít, tak ať kouká, aby žil. Téma to možná není pro každého. I já mám do důchodu ještě pěknou řádku let. Ale na rodičích vidím, jaké mají štěstí, když jsou na své stáří stále dva, stále soběstační a s život ne příliš omezujícími chorobami. "Prach jsi a v hnůj se obrátíš."
Číst více Číst více

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat