Nesnáším Pohádkov Hodná holčička

Ano, leč se to zdá neuvěřitelné, i Gertruda má své idoly. A že to byla zábava. Krůta. Krutá. Gwag je krutá krůta. Zasloužila si, co dostala. A Gertruda? Našla něco mnohem lepšího. Svojí vlastní fanynku! Zábava může začít! :D No, zábava...Gertruda zjistí něco co obrátí její dosavadní život. Bude se chtít stát hodnou holčičkou. Jupí!!! Jupí?!?! Jestli to nebude takhle ještě horší...protože zachraňování jí moc nejde. Ale někdo by jí mohl pomoct. Když Gertruda projde labyrintem. Nikdo nenapíše tak rozsáhlý a táhlý vtip o koulých jako Scottie :D a s koncem, jaký tomu celému labyrintění napsal. No, a vlastně celému komiksu. Opět jsem se skvěle bavila a na konci otevřela pusu. PS: ta snová pasáž? Já myslela, že odpadnu :D PS2: komiks vyvrací kliše, že je lízátko bonbón na tyčce pro retardy, protože tady je lízátko na úrovni zbraně hromadného ničení :D

Moje třetí setkání s Gerdou... Kdo z obyvatel Pohádkova může něco takového říct? Málokdo, protože pro ně to všechno většinou končí po prvním, respektive při prvním setkání. Jak popsat, co se v téhle knize děje? Kdo čeká další nášup roztomilé brutality a cukrkandlový krvák, přijde si opět na své. Nicméně! Skottie Young se tentokrát rozhodl zelenovlasého démónka postavit zatím zdaleka největší výzvě - polepšení. Že to tak úplně nedopadne, asi všichni tušíte, jenže jak (a jak moc) to nedopadne, to se prostě musí vidět. Na konci knihy budete chtít hned číst další a snad si i pro vlastní dobro zapíšete do deníčků ponaučení na zbytek života: Bacha na samurajské houby a na lízátka!