Nesnáším Pohádkov Gerdino inferno

Jak já se na Gerdu těšila! A opět jsem dostala všechno, čeho se mi žádalo: barevnou, na mnoha stránkách převážně červenou, vtipně brutální jízdu! V tomto komiksu jsou fenomény, klišé a ikony poskládané a přeskládané k nepoznání. Opět mi Gerdy bylo nejdřív líto, než se do toho obula, aby se probrodila hektolitry krve, hnisu a blitek až k "Happy Endu". No prostě super porochnění.

Gerda je zpátky! Ale je zpátky jenom Gerda? Nebo s sebou doručila i stejnou zábavu jako dřív? "Právě jsem si ublinkla do pusy a blinknutí si taky ublinklo." Musím přiznat, že jsem se trochu bála. Že to nebude už tak dobrý. Ale po pár stránkách, bylo všechno zpátky. Humor, Gerda, bizár a předvším Pohádkov. Teda tak trochu... Gerda se tak nějak stane zachránkyní, aby zjistila, že se nic, ale vůbec nic nezměnilo. Pořád jsou lidi stejný hajzlové a ona je přece ta nevinná dušinka! Tak začíná její cesta Infernem, aby se dostala do Pohádkova. A tak trochu se to pohelá. Ale to jsme čekali, ne? Skvělé pokračování pro každého, kdo má rád Gerdu celým svým srdcem. Ať se v jeho těle nachází kdekoliv  ;)