K autorce jsem se dostala přes antologii Krev, monstra a cukroví, kde měla povídku Náhradník, pracující sice s mimozemským prvkem, ale řešící lidské vztahy. A podruhé jsem na ni narazila ve sbírce povídek Na neVěčné časy, tady mě pobavila povídkou Kdo neumí milovat s démonem v hlavní roli. Takto navnaděna jsem nezaváhala a pořídila si Nejasné hranice a nelitovala jsem. Sci-fi rozehrává možný střet civilizací, který je odstartován proniknutím pozemské kosmické lodi do vesmírného prostoru ovládaného šatchrany. Hlavními postavami jsou obyčejná lidská navigátorka Erin a geneticky upravený šatchranský voják Ikcherat (Kchrat). Jejich vztah a případná spolupráce obou ras je komplikovaný proces. Není to o tom - bum a je tu cizí kosmická loď, křehká žena, hrozivě vypadající mimozemšťan a jedni hodní a druzí zlí. Autorka v těchto kulisách zpracovává situace, které by mohly vzniknout při setkání s jinou kulturou, jinými hodnotami, prioritami, city, vztahy uprostřed společenství. Nahlíží do vnitřního světa tak odlišných postav, do jejich myšlení a traumat. Líbilo se mi, že postavy nejsou černobílé, že jsem si k nim hledala vztah a snažila se je pochopit. Děj měl své zvraty, nebylo to přímočaré, popisy techniky a technologií byly tak akorát, nechyběla akce. Jediné, co bych malinko vytkla je opakování slova, ale rozhodně to neubralo na čtivosti. Je to ten typ příběhů, který chytí a nepustí. Moc se těším na pokračování osudů Kchrata a Erin.

Kniha se mi velmi líbila, už když jsem ji směla betovat. Je velmi dobře napsaná a i přesto, že sci-fi není můj žánr, tak jsem se do příběhu zamilovala a rozhodně se těším na pokračování.