Sivá krev

Strašně dlouho jsem přemýšlel, jak přesně popsat moje dojmy z téhle knihy a nenapadlo mě nic lepšího než: Drizzt z výprodeje. Pokud jste někdy četli Salvatoreho opus, tady budete jako doma. Prostředí je podobné, civilizace temných eflů je dost podobná, jen je to celé takové... nedomrlé. Plusem je, že autorka píše celkem čtivě. Mínusem, že sledujeme příběh, který jde tak trochu odnikud nikam, postavy vlastně neprojdou žádným vývojem a jako bonus se v knize střídá er forma s ich formou, což jen málokdy funguje opravdu dobře. Meh. Na druhou stranu, teď tady koukám, že je to mimo jiné ve škatulce "Pro děti a mládež". V takovém případě by to možná sneslo o půl hvězdy víc.

Sivá krev ve mně zanechala smíšený pocit. Je to napsané čtivě, ALE... Drizzt Do'Urden ukázkově. Těch podobností je až příliš... Fan fikce převlečená za rádoby něco jiného, aby to nebylo porušení autorských práv. A to je asi to hlavní, proč mě to nebavilo. Vytěžování slavné série tomu hodně ubírá. Zachránila to čtivost. Celkový dojem mi definitvně podkopal fakt, že hlavní příběh je vyprávění vzpomínek. Minulost. Nežiju příběh tady a teď. Prolínající přítomnost ruší a smysl dává až na konci. Knihu jsem četla ze zvědavosti, jak vypadala tvorba paní Domské před Kchratem. Obě díla mají překvapivě dost společného. Matriarchát. Důležitost rodiny. Hlavně si u obou půjčila slavný, úspěšný námět. Svět Drizzta a později Vetřelce a Predátora.