Sivá krev

Strašně dlouho jsem přemýšlel, jak přesně popsat moje dojmy z téhle knihy a nenapadlo mě nic lepšího než: Drizzt z výprodeje. Pokud jste někdy četli Salvatoreho opus, tady budete jako doma. Prostředí je podobné, civilizace temných eflů je dost podobná, jen je to celé takové... nedomrlé. Plusem je, že autorka píše celkem čtivě. Mínusem, že sledujeme příběh, který jde tak trochu odnikud nikam, postavy vlastně neprojdou žádným vývojem a jako bonus se v knize střídá er forma s ich formou, což jen málokdy funguje opravdu dobře. Meh. Na druhou stranu, teď tady koukám, že je to mimo jiné ve škatulce "Pro děti a mládež". V takovém případě by to možná sneslo o půl hvězdy víc.

Trochu jsem překvapená, že je tato kniha zařazena do "žánru: Pro děti a mládež". Vzhledem k tomu, že je nám předložené imaginativní fantasy, tak bych knihu doporučila starším a "zkušenějším" čtenářům. Jakmile se do knihy pustíte, tak jste "nemilosrdně" hozeni do světa elfů a postupně zjišťujete, co se stalo a stane se. Kniha má "pravidelný rytmus" - zajímavější části byly ty, kdy princ vypravoval o své cestě na povrch a zpátky; ty jsou narušeny "nudnějším" vyprávěním z "aktuální situace", kdy princ cestuje podzemím s nějakým mužem, kterému musí svůj příběh vyprávět. Nakonec se obě roviny protnou a z toho "chaosu", který nemusí dávát smysl se stane příběh, který má hlavu a patu. Na knize musím uznat popisy sivů a elfů. Způsob vlád; intriky; magii; politiku. Některé části byly až moc detailní a jiné by si detailnost zasloužily. Trošku jsem byla zskočena, že příběh měl relativně otevřený konec. S čím jsem poprvé (po dlouhé době) měla problém, tak to bylo to, že jsem si nedovedla některé bojové scény i pasáže představit. Trochu asi za to mohlo to, že se velká část příběhu odehrává v absolutní tmě. Ještě dlouhou dobu budu knihu rozdýchávat, ale myslím si, že i v zahraničí by si své čtenáře našla.