Na krídlach

Richard Dawkins je můj oblíbený autor, ale byl jsem sám zvědavý, jak si poradí i se záležitostmi, které mu asi nejsou úplně vlastní. A dopadlo to skvěle. Další výborná popularizační kniha, navíc bezvadně zpracovaná, ilustrace líbivé. Jak už napsal IHT, tak věrní Dawkinsovi čtenáři už leccos znají a určité pasáže jim nebudou neznámé, ale víme - opakování je... V první půlce knihy se celkem často setkáme s tím, že se autor vyjádří v tom smyslu, že daný jev probere ještě později, že teď to nebudeme řešit, ale v kapitole takové a takové si povíme víc... Těch narážek je tam už tolik, že si dovedu představit, že to někoho může štvát. (Mě sice tolik ne, ale chápu i opak.) Na druhou stranu se také celkem často vrací k věcem již napsaným v dřívějších kapitolách, což mi přijde u populárně-naučné literatury extrémně důležité, aby si člověk alespoň něco zapamatoval. Také kvituji, že dost prostoru dostaly i hypotézy, které sám Dawkins neupřednostňuje - což bývá nešvar některých autorů, že si "jedou jen to svoje". Ze zoologického pohledu opravdu super, zajímalo by mne, co by na knihu řekl nějaký letecký inženýr :-)

Zacatek byl skvely, moc se mi libila asi prvni pulka knihy popisujici realna zvirata. Poslesni tretina uz me trochu nudila, kapitola o "pulce kridla" je takovy Dawkinsuv evergreen, to dava do kazde knihy. (Nevycitam mu to, promyslenw a hezky popsane, ale pravidelne ctenare to uz muze otravovat.)