Minecraft Ostrov

Vzhledem k tomu, že pro mě Max Brooks kdysi oživil zombie žánr, jeho příspěvku do LitRPG jsem odolat jednoduše nemohl. A to i přesto, že už léta nejsem počítačovým hráčem a Minecraft je pro mě stejně neznámým pojmem jako třeba brokolice. Pravdou je, že nebýt autorova přístupu k vyprávění, asi bych skončil na straně dvacet. Oficiální neoficiální, sledovat jak někdo staví kostičku ke kostičce, to není nic pro mě. Brooks však dobrodružství pojal jako svéráznou robinsonádu, kdy se hrdina snaží přežít na ostrově postaveném z krychliček. Což v první řadě znamená vypořádat se s jeho podivuhodnými skutečnostmi, které ne vždy dávají smysl. Není proto divu, že brzy pořádá břitké disputace se čtverečkovanými krávami, ovcemi či slepicemi. On je to vůbec docela expert, co se mluvení týče. Nehledě na jeho smolařské eskapády, jež zákonitě pobaví každého, kdo kdy přičichl k jakékoliv adventuře. Celé to svým způsobem připomíná Trosečníka s Tomem Hanksem, jen převedeným do Javy a s nezbytnými zombíky.

Vlastně mě trochu mrzí, jak skvělý tato kniha měla rozjezd, kdy jsem se těšil na každý další objev a vtípek, ale od půlky začala být repetitivní jak v humoru, tak v příběhu. Navíc bych rozhodně ocenil aspoň mapku na začátku knížky pro lepší dokreslení různých situací. Nejvíce mě bohužel zklamalo, že hned na první tři otázky, které jsou v popisku knihy uvedené, autor vůbec neodpověděl (pokud nebudeme filozofovat nad tím, že "našel sám sebe") a vlastně plot twist, který jsem vyhlížel už od objevení železa, nedorazil. Pokud na to ale budu hledět jako hráč a ne jako čtenář, nejspíš naplnila svá očekávání a pro některé můžou být objevovaná moudra určitým ponaučením.