Marek Wollner Reportér na odstřel

Hodně zvláštní kniha. Až je z ni cloveku trosku stydno. Jak pan Wollner popisuje chování některých lidi v Česke televizi, tak se zda ze v redakcích Reportérů a 128 hodin pracuji jen same psychicky narušené bytosti. Nechápu hru s jmény . Někdy jsou přiznana, někdy se zase napr. místo Nora Fridrichova používá Pandora. Kniha je zajimava jen tím, že vlastně člověk zjisti/potvrdi si, že v redakcích pracuji normální lidi jako vsude jinde - někdy svině, rozhodnozky atd atd. Jen v těch redakcich si ale o sobě mysli, že jsou něco víc /čiste duše/ a s lehkosti ničí často životy ostatních

V knize „Reportér na odstřel“ nabízí Wollner osobitou, niternou a místy až drásavou zpověď člověka, který se ocitl ve víru mediální a politické štvanice. Nejedná se o suchý souhrn faktů ani o bulvární obranu – spíš o hluboce lidské svědectví o ztrátě, odporu i hledání spravedlnosti. Autor nešetří nikoho – ani sám sebe. Barvitě a bez obalu popisuje, co prožíval, když se od spolupracovníků a politiků, se kterými léta sdílel profesní cestu, dočkal zrady. Reflektuje i širší kontext fungování veřejnoprávních médií, proměnu novinářského prostředí a úpadek investigativní žurnalistiky v prostředí, kde pravda přestává být hodnotou. Jeho autobiografický román je osobní, silný a pro mnohé nepohodlný. Přináší hlas člověka, který byl dlouhá léta v první linii a pak zjistil, že někdy nejsou největším nepřítelem politici, ale vlastní kolegové. Je to příběh o loajalitě, zklamání, odvaze a především o svobodě slova – která nikdy není samozřejmostí. Pokud vás zajímá, jak se cítí reportér, který se sám stane hlavní postavou reportáže, tohle je kniha, kterou byste neměli minout.