Marek Dvořák Mezi nebem a pacientem

Před nějakou tou dobou se mi do rukou dostala už jedna autorova kniha a byla jsem nadšená - stejně jako nyní ;-). Téma je samozřejmě jiné, ale stejně poutavé a svým způsobem napínavé. Také Marek Dvořák, lékař letecké záchranky, mi byl sympatický, i když to s ním musí být vzhledem k jeho pracovnímu nasazení v soukromí hodně náročné. Ale již na první dobrou je jasné, že do svého povolání dává celé své srdce... Historky, které zažil a v knize vypráví - a je jich opravdu celá řada - jsou často smutné a rozhodně ani zdaleka ne všechny končí dobře. Ovšem všechny do jedné jsou zajímavé a vy se u nich určitě nebudete nudit. Já mám kromě toho blízký vztah k Hradci Králové, kde jsem před dlouhými lety studovala, a město i jeho okolní obce znám tedy téměř jako svoje vlastní boty ;-). Podrobněji se tentokrát rozepisovat nebudu a knihu už jen na závěr ohodnotím plným počtem. No a také se budu časem těšit na nějaký další rozhovor Martina Moravce...

Knihu jsem koupila minulý rok dceři, která začala studovat medicínu, pro inspiraci a taky pro poučení. A letos jsem si obojího užila, v rámci ČV, i já. Věřím, doufám , že většina lékařů je jako Marek Dvořák. Zapálených, lidských, nebojácných, empatických, bojujících za záchranu života do posledního dechu a kapky krve. Zejména v jeho specializaci, záchranáře a lékaře na urgentním příjmu, jsou tyto vlastnosti velmi důležité. A taková je i tato kniha, absolutně bez patosu, místy syrová, místy dojemná, hodně upřímná, ale hlavně lidsky a srozumitelně napsaná, každý si z ní odnese i něco do svého života. Moc jsem se bavila při otázkách o studiu. Vloni jsem si, jako milující a přející máma, užila nervy s dcerou, která se učila na anatomii a histologii a učebnice anatomie od pana Čiháka byla její jedinou věrnou kamarádkou na několik měsíců:-). Moc bych si přála , ať už si vybere jakoukoliv specializaci, aby jednou přistupovala k pacientům jako Marek Dvořák. Fundovaně, s respektem, ale velkou dávkou člověčenství. Výborné čtení, moje poslední v letošní čtenářské výzvě, která mi přinesla opět několik nečekaných čtenářských zážitků, děkuji za ně.